Doteky věcí

Do obchodů vcházím jen velmi zřídka. Jen v případech těch nejnaléhavějších potřeb. Pak ale kupuji to úplně nejkvalitnější v naději, že to přečká pokud možno generace.
Obecně mě věci ke koupi nelákají. Znamená to pro mě jisté výhody. Například se netrápím nedosaženým a marně touženým. Neplýtvám časem prohlížením si katalogů, či výloh. Nevýhoda spočívá v tom, že jsem ochuzena o tu pozitivní emoci radosti z nakupování. Většinu předmětů vnímám jen jako budoucí odpad, co jednomu pomohl k penězům a druhého o ně připravil.
Mám ale ráda předměty s vlastní historií. Ráda procházím byty svých přátel, kteří nemodernizují, a jejichž byt má neopakovatelnou atmosféru jedinečnosti jich samých. Je pro mě radost vcházet do jejich pokojů a dotýkat se známých, věkem omšelých věcí a pocítit znovu záchvěv prožitého mezi nimi.
Vnuci, dědící byty svých babiček a dědů, většinou nejdříve všechno vyhodí, byt nově vymalují a začnou se celoživotně pachtit, aby si ho zase hezky vybavili. A tak to jde generaci za generací. Pak se zase vrací móda starého a lidé nakupují snobsky draze, co jejich prarodiče vyhodili.
Nikdy mi nenapadne koupit si nový talíř. Jím ráda z talířů, ze kterých jedl můj děda a ráda popíjím z hrnečků, ze kterých pila moje babička.
Necítím se dobře ani v nových domech bez historie, necítím tam nic, než mně nelibou vůni jejich novoty. Za to staré domy ve mně vyvolávají až pocity lehkého opojení. Stoupám-li po starých vyšlapaných schodech, tělem mi prochvívá cosi, co stoupání po nově moderním schodišti nikdy nemůže vyvolat.

Advertisements

3 comments on “Doteky věcí

  1. Rowdy napsal:

    Už je to tak na světězařízeno, že jsou lidé konzervativní a lidé progresívní.Bez těch konzervativních bychom dnes neměli žádné muzeum, žádnou knihovnu nebo obrazárnu. Možná ještě nějaký ten hrad, protože zbourat třeba takové Rabí by byla docela fuška.Bez těch progresívních bychom ale zase byli pořád spokojeni se svou starou jeskyní, oštěpem a jámou na mamuty. Ještě že jsou lidé tak různí!

  2. Happy napsal:

    anostaroba a zkušenost věcí v nás vzbouzí neuvěřitelné pocity. Jako by trpěla i radovala se s námi…Jenže tyhle staré věci také kdysi voněly novotou, na to by se nemělo zapomínat. Dnešní nové domy budou pro generaci našich vnoučátek také stařešinkami, jako jsou pro nás ty dnešní staré baráky… Ale je fakt, že cihla je cihla a kámen je kámen a panel, ten zůstane vždycky jaksi chladnější… P.S. vodnářko, cítím spřízněnou poetiku ;-)

  3. Mirka napsal:

    Happy……přesně na to jsem myslela…když jsem to psala…

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s