Podědil ho po mně

Ten úchylný vztah k osobním věcem. Ty sandály dvakrát vytáhl z popelnice. Kupujeme-li něco, tedy navždy. Nebo do naprostého zničení.

A mně se už dvakrát zdálo, že ty jeho sandály jsou už naprosto zničený.

Vracím se z chození Prahou. Jak jinak, než zase plná dojmů. Ale všechny vymaže jediný pohled. Na sandály z věkem prodřené kůže.

Nestihla jsem ho ještě uvidět před tím dlouhým letem. Do Angoly. Přes Švýcarsko a Jižní Afriku. Ráno jsem mu jen namalovala velké srdce a do něj napsala Martínku! Naše rozloučení. Teď bude na dlouho v Africe. Učit černoušky na střední zemědělské škole. A dávat pozor, aby nešlápl na minu.

Ty sandály mě dostaly. Na stoličce u botníku jsem si utírala rukávem zvlhlé oči.

Půjdu se podívat do jeho pokoje. Na žabáka Buldoka. Šváby. Na ještě nevylíhnuté kudlanky.

Žabák Buldok musí mít živé holátko. Pokapat jedněmi vitamíny. Obalit v druhých. A spustit dolů za ocásek. Bahno se lehce pohne a obrovský Buldok vymrští svůj hbitý jazýček.

I toho jsem schopna. Pro svého syna.

Reklamy

14 comments on “Podědil ho po mně

  1. Tosk píše:

    Pro své děti jsme schopni udělat skoro cokoli. Zvláště pokud ony o to stojí (resp. aspoň to neodmítají). Snad to jednou bude fungovat i obráceně.

  2. Pokojííík píše:

    tedyaž na ty šváby a jinou havět je článek výborný 😉 Jojo správný rodiče 🙂

  3. Laco píše:

    Mirko,venku zuří podzim, blíží se Vánoce a milovaný syn odjede kamsi mimo civilizaci. Platíš daň za výjimečnost Mirko, ale neboj, dobře to dopadne.

  4. Bára píše:

    Musela bych z sobě zapřít úplně všechno, abych neprosila dceru: NEJEZDI! Všechno ve mně by křičelo NE NE NE, ale když by mi to oznámila jako hotovou věc, určitě bych nahlas řekla: Vybrala sis to, tak jeď…

  5. Mirka píše:

    Tosku…už teď mě nosí na rukou.Jsem ta nejrozmazlovanější ze všech maminek.

  6. Mirka píše:

    Pokojíku…šváb obrovský a jiná havět už holt patří do naší rodiny.

  7. Mirka píše:

    Laco…děkuju Ti! Vážně.

  8. Mirka píše:

    Báro…nevím, jak dalece si to sám vybral.Takhle nějak mu to v ruletě života padlo.Je to tu vždycky hazard.

  9. jenia píše:

    Dojemné, krásné, smutné.

  10. Kashika píše:

    Mirko, Ty tak krásně píšeš, že to nemá obdoby. Věděla jsem to dávno, ale až dneska Tvý psaní dostává novou dimenzi. Krásnou…

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s