Nikdy jsem nepoznala nikoho jiného, kdo by tak milovat svého bratra.
Toužila Josefa alespoň na malý okamžik zahlídnout a tak procházela tou zónou, kam už nikdo nesměl, kde
příkaz zněl: střílet.
Nejspíš nevěřila, že někdo najde odvahu to udělat, anebo jen její věčný vzdor. Šla proti té pušce. Setkání s bratrem jí nakonec umožnili, ale ten, kdo nestřílel, stal se sám místo strážcem vězněm.
Dopis do vězení.
Advertisements
Jo verím, láska nezná hranic! Jo a vsimli jste si ze vsechny politické systémy chteli znicit rodinu jako jednotku, tím myslím, napr. za Hitlera lidi udávali, protoze se báli o své, systém vyhrozoval, ze pokud se najde u nekoho nekdo doma v tý ctvrti, tak vsechny pozabíjí, no a nekdo to nevydrzel, ruply mu nervy a sel udat klidne souseda
Je jasné,že ji museli milovat..
To ano Ko,tyhle systémy, co se tak podobají jeden druhému, mají své metody přepečlivě vypracované.
Včera,když přišel Mára. Ne. Když se zjevil Mára, jako se jen on umí zjevovat, jsem otevřela tuhle stránku a zeptala se: „Máro, víš kdo to je?“ A Mára, bez zaváhání, s lehce pyšnou jistotou pravil: “ No ty.“
Nevšiml si,že já nemám tak velké uši.