Učím se od malého chlapečka

A jeho bych ráda naučila, aby nikdy docela nevěřil tomu, co se naučí.

Že svět se v jednom kuse mění, že třeba Ježíšek nenaděluje odjakživa, že nic tu nebylo odjakživa stejné, všechno se mění. Všechno už zítra bude trošku jinak a všechno mohlo být docela jinak i dnes.

Ani já zítra nebudu stejná, jako dneska, protože změněná o dnešek. A dříve jsem byla ještě docela jiná a se mnou všichni lidé, celý svět, lidské hodnoty i lidské pravdy.

 

A že v těch proměnách je jediná jeho jistota.

10 comments on “Učím se od malého chlapečka

  1. radka píše:

    Pekne. Ja casto premyslim o case. Snazim se prijit na to, co to je. Az se mi to podari, tak mam věčnost v kapse :o)

  2. Janek píše:

    Nene. Není to tak. Hodnoty jsou. A basta:).

  3. Mirka píše:

    Anoano Janku,jsou. Ale i ty můžou se měnit.Něco dobré a něco špatné. Něco důležité a něco méně důležité. Něco se nám líbí a něco je nám odporné. Některé lidi vidíme rádi, jiné ne. Hodnotíme. Lidi, věci, události, lidské činy a postoje. I lidská rozhodnutí. Náš vztah k světu, ke společnosti, k jednotlivým lidem není jenom vztahem poznávacím. Daleko více hodnotícím.Co to vlastně děláme, když hodnotíme? A co je to hodnota?Speciální filosofická disciplínaa x i o l o g i e, teorie hodnot, vznikla až v poslední třetině minulého století /Rudolf Hermann Lotze/. Ale hodnotami a hodnocením se filosofové zabývali už dávno předtím.V hodnocení se značně lišíme, protože, naštěstí, každý z nás jsme nezastupitelně jiný. Jsou však určité hodnoty, na kterých se možná neshodneme úplně všichni, ale aspoň většina z nás /život, čest, přátelství, příroda nebo Mona Lisa od Leonarda/.Hodnotné je i to, co uspokojí naši potřebu. Třeba potřebu uměleckého zážitku. Nebo třeba překonání pocitu hladu či žízně.Co potom znamená hodnota? Jsou hodnoty něčím, co je obecně dáno, co má být a co nemůžeme měnit? Nebo se proměňují? Třeba v čase.Samo hodnocení je vázáno na určitého člověka. Na jeho momentální situaci či stav. Je výlučně jeho volbou a rozhodnutím. Tento postoj každého z nás se vztahuje k nějakým vlastnostem věcí, činů nebo vztahů. Vlastnosti věcí se však mohou měnit. U potravin to může být člověku nejen nepříjemné, ale dokonce nebezpečné. Lež je nesprávná, ale někdy může být milosrdná. Nebo se vlastnosti určitého předmětu změnit nemusí, ale jeho hodnocení ano. A to někdy zásadně. Džbánek na víno z 18. století byl ve své době pokládán víceméně za užitkový předmět. Dnes je vystaven v zasklené vitríně v uměleckoprůmyslovém muzeu.Zdá se, že důležitost a nedůležitost věcí se nedá jednoduše vyvozovat jen z nějakého univerzálního nadlidského řádu světa. V čase se mohou žebříčky či hierarchie hodnot značně lišit.Pravdivost hodnocení je jiná než pravdivost poznání. Každá věc, událost, čin, vztah nemá jen jednu stránku, vrstvu či tvář. Může být nejen hodnocena různě, ale i rozporně.A její hodnocení se může v čase proměnit.

  4. rulisa píše:

    Ten dlouhej koment teď číst nebudu, drahej čas, než vypiju kafe před pracovním procesem. Jen tohle napíšu:Včera jsem si tvůj článek vytiskla. Abych viděla, co to se mnou bude dělat ráno, v jiné poodbě. Ráno tentýž pocit, že TOHLE je formulace toho, co dělám posledních několik let, podle čeho žiju, co bych si přála, abych do svých dětí dostala jako to nejpodstatnější životní motto.

  5. rulisa píše:

    Heh, přece jsem nevydržela, jinde toho moc ke čtení není. :-)Janku, hodnota je nějaký měřítko vztažený k něčemu jinýmu. Hodnota je po výtce relativní. Ani z lidského hlediska hodntoy ve všech dobách stejné nemusejí být kdovíjakými hodnotami z jiného úhlu pohledu. Např. lidský život. Z hlediska lidského je člověk vrchol přírody a každý lidský život musí být ochráněn, zachráněn, pokud to jen trochu jde. – A z hlediska přírody…? 🙂

  6. radka píše:

    Mirko, Ruliso souhlasim. Kazdy den novy, jiny. I ja porad jina. Svet porad jiny. Vsechno bezi vlastni cestou. Buhvi jak se to meni a mota uvnitr me. Stejne nechapu jak s timhle vedomim jeste dokazu udrzet souvislou myslenku :o) Snad silou vule?

  7. TS píše:

    Mirko,píšeš vlastně to samé, nad čím sám přemýšlím.

  8. anina píše:

    Pěkný myšlenky, co mají do sebe mnohem víc, než úporné hledání pravdy, nebo spíš polopravdy…

  9. marcanov píše:

    Učili nás kdysi v psychologii, že ženy mají tendenci k tomu, vnímat hodnoty spíš jako proměnlivé, muži jako neměnné. Možná je ro pro Mirku i Jamka jejich hluboká potřeba. Vždycky se dostaneme k tomuto dialogu.

  10. Liška píše:

    Marcanov,to je zajímavé. Mně zas učili (a zřejmě to s tím vnímáním souvisí), že ženy jsou lépe vybaveny na to snášet životní změny, např. nejsou tak na větvi, když se jednoho dne ocitnou v důchodu nebo nezaměstnané na pracáku. Je to prý tím, že během života mají (tedy většina z nich) různá období – mateřství, mateřskou dovolenou, práci na částečný úvazek, kdežto muži jak jednou začnou pracovat, tak jedou (tedy hodně z nich) na výkon, na plný úvazek, nemají menstruaci ani těhotenství, nemají takovéhle tělesné změny, které souvisí i se sociálními změnami. Prý.

Napsat komentář k Mirka Zrušit odpověď na komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s