Výchova rýpáním

Jsem-li krásná, ve všem úspěšná a mám-li hodně peněz, maminka mlčí.

Uhnu-li jakkoli „z dokonalosti“. Začne do mě rýt. Slovy.

Už jsem celá rozrýpaná.

Já chválím za všechno. Chválím nepřetržitě.

Moje kritika je moje mlčení.

Dva dny na statku. Statek od slov statečnost, stačit na to, stát na vlastních.

Ležela jsem po obědě ve stínu ořeší na lehátku. Ležérně oblečena. S ležérní náladou. Odepřela jsem si sklenku vína, když se ke mně nikdo nepřidal. A stýskalo se mi po Olegovi. Ten by se přidal.

Kolem mě, na slunci, hrabala hráběmi má vlastní upravená jednaosmdesátiletá máma.

Zapálila si cigaretu. Vtáhla kouř. Vyfoukla.

„Bude z tebe jednou pěkná machna. Jako z babičky z Jinonic.“

„Když budu chtít, vychrtnu hladce.“

„S tím už nic nenaděláš. Seš po babičce z Jinonic.“

„Když budu chtít…?! Jím víc, než každý z mých synů…“

„Právě! Jako babička z Jinonic! S tím nic nenaděláš!“

Dosáhla svého. Zase. Ode dneška tedy chrtnu. Hladce.

Reklamy

27 comments on “Výchova rýpáním

  1. Bára píše:

    Jééé, výraz „chrtnu“ používáme s mojí mamkou také. Ona teď také chrtne. A já vesela tloustnu. Jedna z našich pouček, za léta odpozorovaných je, že váha v rodině zůstává zachována. Asi bude muset chrtnout hodně.

  2. Armin píše:

    Já chrtnu taky……jenomže do minusu :-(Tzv. záporné chrtnutí 🙂

  3. Bára píše:

    Armine, to byla fuška, než jsem to pochopila!

  4. zuzi píše:

    Známe to…Jo, to už tu před týdnem bylo, já se k tobě přidala a tys´druhý den cukla … tak se snaž a né že zítra sase podlehneš svým smyslným choutkám. Až To na tebe přijde řekni KUŠ! zuzi

  5. paja-ostrovanka píše:

    teda mirko, to bych do tvy mamy, jak ji znam z tvych blogu, vubec, ale vubec nerekla… tak pekne papej a at chrtne maminka.

  6. Sára píše:

    Hodnocení,že jo. Toje to, s čím se já nemůžu doteď úplně srovnat u svý mámy.A je jedno jestli se to týká tloustnutí,chrtnutí:o) ,či čehokoliv v mém životě. Máma tomu říká rada, její názor, který smí sbobodně vyřknout každý. V tom má jistě pravdu.Já to vnímám ovšem jako HODNOCENÍ a to je něco co bolí, na co reaguju (chtě nechtě) a s čím se snažím nějak vypořádat.Mým snem je..být opravdu nad věcí, když mě máma pozoruje a popisuje co vidí, co cítí..zabývá se mnou.Usmát se, v klidu si (např.tloustnout) a říct..ano, mami.Jistě mami, jak myslíš mami.Ale už bez mé emoce.

  7. Anonymní píše:

    Mirko, no vidíš…a do mne se zase naváželi, jak jsem hubená, teď nedávno. Nejdřív jsem trochu propadla panice, ale pak si řekla, že to berou podle svých měřítek a svý váhy :). Jo, pak jsem se radši zvážila a zjistila, že kila jsou ještě moje a pořád v pohodě. Nemůžu si asi teď dovolit nějak výrazně zhubnout…

  8. Daves píše:

    🙂jsem na tom podobně:)Moje Matka kdykoliv může, tak si rýpne:)Ale je to neskutečně správné!!! 😀

  9. Daves píše:

    🙂Lépe řečeno, je to lepší než ty maminky, které o svých dětech říkají, jak jsou skvělé a přímo před nimi je přecenují:)

  10. rulisa píše:

    Všeho moc škodí, Davesi.

  11. ... píše:

    daves nevi, co je to se stat diky rodicum anorektickou ci bulimickou.. a nest si to jako trauma dalsich deset let … coz je bohuzel daleko castejsi pripad.

  12. Daves píše:

    NeTo opravdu nevím, ale pokud vycházím ze svých zkušeností a z toho co jsem viděl …..Takové ty děti, které jsou u svých maminek vždy nejlepší! Vždy nejskvělejší! Vždy nejkrásnější…!Takových jsem viděl opravdu spousta….Jenomže poté, co se museli od maminky odpoutat byly trochu … trochu dost… v prdeli.. Toto vím naprosto jistě. A sám mám strejdu, kterému je čtyřicet a i v tomto věku řeší vše se svou maminkou a nedokáže si nic zařídít sám….

  13. rulisa píše:

    Davesi, znova: Všeho moc škodí. A je nesmysl říkat, že jedna volovina je menší volovina než druhá. I když – důvod, proč tvůj strýc i ve čtyřiceti všechno řeší se svou maminkou, nebude nejspíš jen v tom, že ona ho pořád chválila. :-)Taky vím o lidech, co si nejsou schopní najít místo v životě, mezi jinýma lidma, u sebe samých, protože jejich matka je nepochválila nikdy. Doopravdy mateřsky bez rýpání a shazování. Občas každý dítko potřebuje, aby ho někdo narejpnul a „proškolil“, a občas každý dítko potřebuje, aby ho někdo pochvalou přecenil. Když chybí jedno, je to stejně naprd, jako když chybí druhý.

  14. Liška píše:

    Nojo, ty matky, to je verbež ;))Moje máma taky nechválila a nechválí. Minule jsem měla na sobě novou červenou sukni a ona důrazně a nabádavě a nekompromisně: „Tenhle hadr budeš nosit celé léto?“ Je to docela k zasmání. Ale zároveň…jak má člověk získat během dětství nějaké sebevědomí, když vedle cepující matky sice otec občas chválí, ale zase je tak inteligentní, zkušený, tvořivý, vzdělaný, moudrý a starý (a úzkostný), že nedovolí dítěti právo na vlastní názor?

  15. zuzi píše:

    Matky verbež? Silná slova, ale já nebyla jiná. Dlouho jsme si s dcerou nerozuměly, ale když se zamilovala a poznala svět, objevily jsme vzájemně svoje „kvality“. Teď nám je spolu dobře a dcera najednou zjistila, že jsme jedné krve. A letos poprvé to zpečetíme společným týdenním vandrem. Těším se na to. Přeju vám totéš s vašimi potencionálními dětmi. Výchova dětí není žádný med. Neexistuje žádná šablona, nic, čeho by se dalo chytit, je to fuška. A do toho výčtu možností počítám i Mirčinu „nevýchovu“, to je také jedna z možností výchovy …

  16. zuzi píše:

    totéž :o)

  17. radka píše:

    Mozna je nejlepsi cestou uvedomit si, ze ted jsem jiz velka/velky a ze maminka – tatinek smi mit taky svuj nazor. Coz vubec neznamena ze to je jediny spravny nazor a ze to bude i muj nazor :o)

  18. Liška píše:

    Jo, Radko, to je trefné.

  19. Liška píše:

    Uvědomuju si, že jsem dlouho rodiče nebrala jako LIDI, ale jako zvláštní sortu – rodiče.

  20. rulisa píše:

    Co mi bylo líto? Když v těch čtrnácti-patnácti se mi přece jen zdálo hořce nespravedlivě brzo, muset přeřadit svoje rodiče ze sorty rodiče do sorty lidi.Matku ještě o pár let dřív.Ale přijde mi, že tady každej mluví o něčem trochu jiným. Pěknej víkend přeju. 🙂

  21. babet píše:

    … citová propast mezi rodicem a dítetem, ráda bych videla k tomuhle tématu film.

  22. zuzi píše:

    dodateknechala jsem se unést a zapomněla jsem na svou matku… ta je ještě rafinovanější než ta Mirčina a doteď jsem k ní nenalezla vztah. Jak píše Babet – citová propast.

  23. Lenka píše:

    Babet, Zuzi,měla jsem jednou klientku, která v pětapadesáti plakala nad svým vztahem s matkou, která ji nikdy, slovy nikdy, ani nepohladila. To jsou těžké věci. Ale jakmile jsme dospělé a trochu se postavíme na nohy, můžeme s tím něco dělat. Třeba připravit atmosféru k důvěrnějšímu rozhovoru a pak jí říct, co jsme cítili a cítíme, když nikdy nepochválí, nikdy nic dobrého neřekne… Každá máma to myslí dobře a snaží se, ale je taky jen člověk a neumí to někdy vyjádřit. V dospělosti se karta obrací a můžeme naučit něco ji. Ale ne se ji vychovávat, jen jí dávat zpětnou vazbu tak, aby to pochopila. Od té doby, co mě máma přestala vychovávat a já ji, začaly jsme spolu kamarádit. Oslovuju ji v jejích dvasedmdesáti děvče a dokážeme spolu i blbnout. Povídám to proto, abyste neztrácely naději, že se jednou může podařit tu propast překonat.

  24. Chicony píše:

    Jo,každá máma to myslí dobře,ale špatně to vyjádří.Mnohá.Nicméně ale..dále netloustni.Abys přece jenom nebyla jako babička z Jinonic.Na Tenerife jsem se jedno celé odpledne náramně bavil,když jsem pozoroval valící se neforemné soudky sádla,vepřové rodiny,muže s břichy,že by si pod ně mohli dát kolečka,ženy s hýžděmi přes půlku promenády,to vše upnuté do texasek atd..tedy..lepší než skvostný příboj,nebo tklivý západ slunce.Ale..jedno velké ale..pokud jim to nevadí,pak je to zřejmě v pořádku.A teď mně napadá..,že poněkud jizlivá poznámka tvé maminky mohla mít příčinu v tom,že ona hrabala seno,zatím co dcera jistě odpočívala po zasloužené práci…

  25. Neinire píše:

    tohle rytí je na zabití

  26. aTeo píše:

    Já jsem uhnul z dokonalosti ještě před narozením. Pak jsem se vyloupl a řekl: Tak tady mě máte a koukejte se s tím vyrovnat! 😉

  27. Mirka píše:

    Dnes?…jsem štíhlá jako proutek.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s