Moje prokletí

Ostré nože!  Skutečně ostré nože.

A nepomohla ani sada neodiskutovatelně pravých solingen i s brouskem a dva specielní japonské se značkou, kterou bych nikdy nedokázala napsat a jeden taky docela specielní, celý z nějaké vzácné ocele. A k tomu postupně tak dvacet specielních brusidel, včetně jednoho na elektriku a jednoho, který má tolik a tak složitě sestavitelných součástek, že jako brousek vůbec nevypadá.

Přesto dál žiju s tupými noži. A dál marně toužím po životě s ostrými. Ostrými jako meče Samurajů. A právě o víkendu na statku jsem měla takové v ruce. Stejné značky jako jsme měli na chalupě jednu sekyrku na třísky, která sekala sama, a kterou už ale nemáme, protože se po ní slehla zem.

Nechci luxusně zařízenou kuchyň. Chci jen pár těch ostrých nožů!

Ten, kterého jsem zvolila mezi všemi, se, přes veškerou svou snahu, nenaučil ty nože brousit. I když pak ostrost těch nabroušených nožů zkouší na chloupkách své paže. Ale taky vím, že tak, jak to já mám ráda, to muži většinou neumí. Vím to, protože když se nějaký muž ocitne v mé domácnosti, předložím mu ty své nože a ty brousky. A jen párkrát se výsledek přiblížil mým představám.

Nechci se sama učit tomu broušení. Mám rádapohled na muže, jak brousí nože. I když nakonec ty nože do té samurajské ostrosti mají daleko.

18 comments on “Moje prokletí

  1. zuzi píše:

    Mám řešení,žij s brusičem nožů … A jednoho bych znala. Jmenuje se brusič Karhan!

  2. aTeo píše:

    Tokugawa by určitě poradil… 🙂

  3. Anonymní píše:

    Zuzi,Karhana nemůžu.Už mám Olega, co se ale Karhanovi tak trošku podobá.Do práce nejdu, já budu spátdoma je dobře, já jsem tak rád.Do šumu nejdu, já budu spátdoma je dobře, já jsem tak rád.Ležím meditativně ve vaně. A pak to slyším.Slyším ten brousek a je jasné, že v kuchyni Oleg brousí nože.“No a mám to nabroušený hned…“A hned je mi jasný. Oleg dnes už četl.Dneska jsou tedy ostřejší. Ty moje nože.

  4. Mirka píše:

    Gombo,mé soucítění s Tebou je nefalšované. Vím, co to znamená „můj nejlepší nůž“, i když nejsem muž.Při jídle /i v restauracích/ muži naší rodiny, vytahují své rozvírací LAGUIOLE, s mořským koníkem ve znaku, se střenkou z pepřovníku, co celá léta voní pepřem.Dokonce voní pepřem i po té, co je omylem moje kamarádka šoupla do myčky. Kam nože prostě nesmí. Žádné!

  5. Gomba píše:

    Znám jednoho brusiče,svěřil jsem mu svůj nejlepší nůž. Dnes je ten nůž k ničemu, brusič mu zničil geometrii čepele. A tak hledám. Nechci se dívat na muže či ženu brousící nože. Potřebuji ostré nože.

  6. Mirka píše:

    Radko, nestrkej je tam. Proud vody při mytí v myčce tupí prý ostří. Snad i horká voda je špatně. A tak se mají po použití omýt jen pod vlažnou tekoucí. A do sucha otřít a pěkně uložit. A víte, jak se pozná, že už je nůž opravdu ostrý? Zastaví se o nehet! Ten tupý po něm sklouzne, když zlehýnka po něm přejedeš.

  7. radka píše:

    nesmi? A ja je tam furt strkam

  8. Danka píše:

    No já nevím, když si představím, jak pozveš chlapa domů a pak mu s nevinným úsměvem řekneš „Nabrousil bys mi prosím nože?“… tak se nedivím, že se jim to moc nedaří. I když tupým nožem to prý bolí víc:)

  9. zuzi píše:

    ha, ještě se vracím!Já umím brousit nože, ale ne tak dobře jako brusič Karhan: Pracovala jsem roky jako návrhářka a modelářka obuvi a musela jsem se naučit brousit knejpy. Nejdřív jim dát tvar na brusce a pak na kameni to doladit. Chlapi mi to nechtěli pořád brousit, tak jsem to šmidlala sama. Ale když byl některý dobře naložen, tak jsem hned kula železo! Chlapa ničím nenahradíš! Pozdravuji tvého dvorního brusiče. Ono to snad nebude tak zlý, kdybyste bydleli blíž, hned bych zašla se svými tupými noži. jsem na ně zvyklá, jak mám ostrý, hned se říznu!Ještě tip na vyhlášeného brusiče v Praze: http://www.super.cz/exkluzivne/5493-sagvan-tofi-naletel-brusici-nozu.html

  10. Gomba píše:

    Mirko,a to jsem ještě jakž takž dopadl dobře. Mé sestře jeden brusič v podstatě ztupil nože všechny. Nevymýšlím si, ale skutečně se ten pán jmenoval TUPÝ 🙂 Jak s tímhle příjmením mohl vykonávat toto řemeslo – toť vskutku záhada!

  11. Janek píše:

    Já tedy zdravím za všechny řezbáře, co občas i brousí:). Sekerky F. jsou fakt dobrý:). Doporučuju ostří nožů oživovat kůží s brusnou pastou a vůbec si prostě hrát:). A vrhat nože netoužíš:)? To ted baví mě.

  12. Mirka píše:

    Janku,bavilo by. Vrhačských nožů vlastníme i sady. Já ale žádný vrhačský talent. A už vůbec žádnou trpělivost k tomu, zvládnout vrhání bez talentu.Taky jsem dostala jednou k vánocům úžasný řezbářský náčiníčko. I s lípou. Ty netknuté kusy lípy tvoří dodnes dekoraci mé ložnice. Zdálo se mi to dřevo samo o sobě tak krásný, že jsem do něj nikdy nic nevyřezala.A s tou sekyrkou jsi to trefil. Na statku má teď Aleš jednu velkou a jednu malou. A jak už všechno na světě chce to své…je rozkoš štípat s nimi dřevo.Ale… pro mě je zase rozkoš dívat se na muže štípajícího špalky. Nejlépe nějakou docela starou dobře nabroušenou sekyrou.Ještě větší rozkoš, než když brousí ty nože.

  13. Liška píše:

    Že by finská značka FISKARS? Broušení na vocílce přináší své ovoce. Jenže teď nemám vocílku. Mám vocílku jako cíl. Vo cíl víc.

  14. Mirka píše:

    Liško,já mám ocílek celou škálu. Každý si může vybrat dle libosti.Nejspíš mi tedy taky schází ta správná vocílka.Ale měly bychom vyzkoušet tu kůží s brusnou pastou…Fiskars byly i ty nože, co jsem tedy s nimi v neděli řezala. Vlastně, co řezaly samy. Uvidíme, jak si s nimi Aleš poradí, až se ztupí.

  15. Mirka píše:

    Gombo,už dřív jsem Ti to chtěla napsat.Ale..tenhle druh humoru není v mém stylu, ale teď mě to přesto láká, tak já to napíšu, co jsem si někde přečetla, když jsem si hledala, jak se správně brousí nože. KUDLA A MANŽELKA SE NEPŮJČUJE A KAŽDÝ SI JI OBTAHUJE SÁM.No je to blbý, tahle hláška, ale s tím tupým brusičem Tupým, co tupí ty nože to je vážně dobrý. A takhle to v životě bývá. Realita vždycky předčí fantasii.

  16. radka píše:

    U nas zazvonila v sobotu u branky duchodkyne a ptala se zda potrebujeme nabrousit noze. Bohuzel jsme nepotrebovali. U nas brousim noze ja. Az budu v duchodu muzu chodit brousit.

  17. Liška píše:

    Já byla v obci Fiskars. Mají tam kamenné domy. A strusku. A nářadí s oranžovou rukojetí, včetně různých druhů nůžek.

  18. Mirka píše:

    Právě dnes jsem přestala čekat.

    „Jako břitva!“ podíval se na mě s údivem: „Kdo je naostřil?“

    „Já.“

    Slavný den.

Napsat komentář k zuzi Zrušit odpověď na komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s