Budu tam žít, na horách

A vracet se jen chvíli do velkoměsta, které ve mně nepřestává čarovat. A vracet se k oceánu, když odezní živá slanost z těla.

Na stoletém stole pod ořechem jsme jedli z misek vydatný kuřecí vývar. Kolem běhaly slepice hlídané kohoutem.

Do cinkání lžic zazněl umíráček. Z amplionu. Není tu kostel na vsi. Někdo nahrál ty zvony. Na dvoře statku zazněly jak poškrábaná deska gramofonu.

Bylo půl páté, hlas z amplionu se roztřeseně loučil s právě zesnulým. Bylo před pátou a do vsi se právě narodil chlapeček

Rozbrečelo mě to. Neměla jsem kapesník, jedla slanou polívku.

Pochopila jsem, že tady na vsi zůstat žít nemůžu. 18. července nepředložím starostovi podnikatelský záměr. Nebudu narážet sudy.

Můžu žít na samotě v horách, ve velkoměstě, u oceánu. Na vsi ale žít neumím. I když zůstávám nadšena stavením, dvorem, polem, sadem i lesem.

Ani na malém městě bych to neuměla. I kdyby to městečko bylo jedno z nejmalebnějších.

Na horách žít ale v tomhle čase nemůžu, nemůžu se oddávat ohnivým řečem u ohňů, přijímat hosty, co se  umějí sami o sebe umějí postarat, živit se kořínky.

Dvě líbezné tvářičky mě svými hlásky k sobě připoutaly a já teď nemůžu bez nich být.

Advertisements

11 comments on “Budu tam žít, na horách

  1. Janek napsal:

    ..a já ted právě doposlouchal vyprávění kolegů právě se vrátivších z rumunského českého Banátu… A napadá mě – prý „kde?“ je ze všech životních otázek ta nejméně důležitá – a lidé ji řeší nejvíce.

  2. Mirka napsal:

    Janku,rozumím.Jenže. Právě prostředí nás formuje ze všeho nejvíc.Co nás obklopuje nevratně proniká do nás všemi póry. Mění náš lidský charakter.Ne všichni snášíme stejně stejné klima.Myslím, že přes veškerou vnitřní sílu člověčí, prostředí ve kterém žijeme, může být pro nás rozhodující.

  3. Janek napsal:

    Ještě že mám svůj Greenburg v podradyňní…

  4. Rowdy napsal:

    škoda, mohl jsem přijít na pivo :-))

  5. Mirka napsal:

    Rowdy,a právě tohle mě taky lákalo.Že jednou přijde i starý dobrý Rowdy na pivo.

  6. radka napsal:

    taky si myslim ze prostredi nas ovlivnuje. A to zasadne.

  7. radka napsal:

    Mirko,pro dve libezne tvaricky bych se vzdala vseho. Verim ze muj cas jeste prijde.

  8. náhodný čtenář napsal:

    Tak mě napadá co by asi mohl říkat ten, kdo prostě nemá na vybranou. Jestliže na vybranou máš a tvoje finanční situace je taková, že se můžeš rozhodnout čím budeš, jsi opravdu šťastná žena. Pak dělej co dělat chceš a nedělej co dělat nechceš a užívaj si to …je to totiž dáno jen několka málo šťastným. Já osobně bych chtěla být rentiérkou, pak bych podobně jako ty žila na několika místech a střídala je podle nálad – moc hezká představa.

  9. Mirka napsal:

    Po deseti letech (článek z tehdy se objevil pod mým dnešním) můžu jen napsat: „Odříkaného chleba největší krajíc.“

  10. vidoulsky napsal:

    Jó, mi důchodci se máme! Mladí, krásní….., užíváme si život a zvolna vybíráme kde budeme ležet.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s