Jen se čas od času burácivě vášnivě rozhorlím.
Rozčilovat se je lidské. Rozčiluje se každý. Nadávka uvolní, zklidní.
Jenže já tohle neumím. Mě dokonce tyhle běžné lidské projevy nějakým způsobem zneklidňují a tak nějak "pošpiňují". Nemůžu za to. Mám to vrozený. Mám to po babičce.
A tak jsem se dnes ráno ani trošičku nerozčílila, když jsem vyšla z ložnice a šlápla do toho. Hned jsem věděla, v čem stojím a proč. Dag mě v noci marně budil.
Nerozčílí mě, když někdo přede mnou špatně řídí.
"Co je tohle zase za blbce?!"
"Ty kretene!"
Tak tohle mi neomylně dokáže cestování pokazit.
Nadávání si se mi protiví. A tenhle způsob komunikace mezi lidmi je mi vzdálený. A stejně vzdálené je pro mě i nadávaní věcem. Ať už mi mé denní chvilky zkomplikuje cokoli, nerozčílím se na to.
"Sakra, už to zase nefunguje!" nebo "Kdo sem zase tohle postavil?"
Neulevím si žádnou z té přebohaté škály úlevných vět. Jednoduše nemám v sobě nějaký ten mechanismus, který tohle spouští.
Někdy mě ale některý projev zuřivého kletí pobaví. A někdy i hodně pobaví. Jako jednou, když jsem vešla do rozlehlého bytu s vysokými stropy jedné mojí kamarádky ve chvíli, kdy tím obrovským bytem otřáslo:
"D o v š e c h p r d e l í s v ě t a !!!"
Pražská Češka 
Mirka tvrdí, že se nerozčiluje……a možná je to pravda…Mě onehdá povídala, že se tedy jako nikdy nerozčiluje, pravda, s jedinou výjimkou…A tou výjimkou byl ten, komu to onehdá povídala… Tak!
Tři lidé.Jen tři lidé mě dokázali skutečně vyvést z míry. Z mého poklidu.Moje matka.Ten, do kterého jsem se nejvíc zamilovala.A Ty, Vojto.
Mám to podobně. Rozčílenej jsem byl párkrát. Ale prý umění rozčílit se v pravý čas na pravého člověka tím pravým způsobem:)….je něco jako definice emoční inteligence…
Tak někomu se uleví a někomu ne, někdy si pořádně zanadávat neni od věci. Ale chápu, že jsou mezi námi i tací, kteří to nesnáší a jednají jinak.
No myslela jsem si,že jsem kliďas,ale teď už vím,že to tak není,nejvíc nesnášim blbce za volantem:-D
rozčilovat se je lidské ale ocamcať pocamcať.:-)
teda mě člověk vytočí lehce, a to vám přeju vidět:D sem jak čertík z krabičky, a když se mi někdo směje tak mě to rozčiluje ještě více:)
Mirko,jestli ono to nebude tím, že většina věcí za rozčilování nestojí? 😉