Přesně před týdnem jsem napsala neškodný článek, doplněný půvabnou fotografií. Neprošel cenzurou. Kvůli té půvabné fotografii. A já ho napsala právě kvůli té fotografii.
Taková škoda!
BOX NE!
Rocky, tohle mi nedělej!
Vnímám svoje syny jako zázrak, který se mi stal. A snažím se jim svět, do kterého jsem je vpustila, pokud možno jen zpříjemňovat.
Nemívám ve zvyku cokoli jim nařizovat. Cokoli zakazovat. Dokonce ani v čemkoli jim radit.
Když tedy vzkřiknu vyděšené: „Tohle myslíš vážně?!“ je jasné, že jsem právě vykřikla své závažné: „NE!“
Nejdřív jsem na chodbě našla boxerské rukavice. Pak se začala otřásat podlaha, ke které byl dole ve sklepě připevněn boxovací pytel. Pak odpolednem běžel televizí Rocky Balboa.
A večer se André zeptal.
„Jen bych se chtěl naučit tu techniku. Jen tisícovka na rok. A je u toho i bazén a posilovna.“
Krásný doplňující snímek.
Včera odpoledne zase běžel Rocky Balboa. Nikdo se mi už ale na nic nezeptal.
Pražská Češka 
Mirko,tady na blozích existuje cenzura ??:!!
Na blozích ne, ale… Nu, já to mám aspoň jednoduchý. Sám si vařím, sám si…bloguju a cenzuruju.
Tak… není to jednoznačný…… ale spravedlivý, živý box je pořád asi lepší… než věčný nějaký breberky na počítači… pro chlapa… Souhlas?
Tak, u nás to taky běželo, a příb+ěh sám o sobě byl tklivý, ale záběry z arény mě deptaly, a prosila jsem syna, jestli by to nemohl vypnout, a jak dlouho to ještě poběží, nedívala jsem se na to, stačily mi jen ty zvuky. Něco máme my ženské podobné. A autocenzura? v jednom kuse. Něco publikuji, schovám, znovu publikuji, a momentálně jsem ve stádiu, že přes cenzuru nepropustím takřka nic.
Jaký článek, jaká fotografie?Jaký článek prosím, jaká fotografie?
Lukáši,ten snímek byl z „rodinného alba“ a článek o tom boxu.Žádný jiný v naší rodině není stejný extrovert jako já. Na mé veřejné intimní psaní hledí s lehkým údivem a snad už překonali počáteční nelibost, kterou jsem já spíš jen vycítila, protože nikdo nic nahlas neřekl. Právě nejspíš z toho důvodu, že já jim žádnou zábavu taky nikdy nezkazila.Ale…cítím to. A tak mi nezbývá, než psát jen o sobě. Což je tedy, vzhledem k tomu, jak zajímaví lidé mě obklopují, škoda.Mně je totiž moje soukromí docela fuk. Nemám potřebu si ho chránit. Je mi fuk, protože mám ráda lidi. A to fráze není, ale fakt.Nejsem z těch, kteří si pěstují svojí vlastní rodinku a na druhé hledí tak trochu jako na své potencionální nepřátele.Já mám prostě ráda všechny /tedy skoro všechny/ lidi. A chci si s nimi sdílet.
Já takymám ráda skoro všechny lidi.