Neumím brečet

Myslím, že bych to ráda uměla.

„A šla jsem a brečela jsem. Nesmírně úlevně a očistně,“ napsala Jenia a já si představovala jak úlevný a očistný ten její pláč musel být.

Jak  úlevné a očistné musí být všechny  pláče.

Já plakat neumím.

Nepláču, ani když jsem zoufalá. Neplakala jsem slzami ani nad Pejskem.

A je to divně zvláštní, protože k dojetí mně stačí třeba jen abych si pustila televizi. Je to takové dojímání se  lidskými životy.

Jaké to je brečet, vyplakat se, to neznám.

Jenom na pohřbech, tam tedy pláču jakýmsi nepříjemným štkaním.

Mimo pohřby plakala jsem v dospělosti  jen dvakrát. Ale ani to nebyl skutečný pláč, jen takové kratičké propuknutí sebelítosti.

Reklamy

3 comments on “Neumím brečet

  1. jenia píše:

    já jsem si řekla,když jsem četla nadpis tohohle tvého článečku, že se dotýkáme stejných témat. Je to krásné, brečet. Taky to moc neumím. Pofňukávám. Ale ten včerejší pláč, ten byl tak krásný, že cítím, že bych měla pokračovat. To není ze sebelítosti. Já jsem cítila, jak jsem pro ten pláč šťastná. Jak krásné to je.

  2. haask píše:

    Různá uměníUrčitě jsou lidé co umí plakat, nicméně jsem si ověřil, že mnohem větší zábava je s těmi, kteří se umějí smát.Potkal jsem takového človíčka. Uměl kdykoliv spustit hluboký a mohutný smích. Člověk by možná řekl, že taková schopnost musí být v životě výhodou, nicméně je fakt, že jsem se s ním potkal v bohnickém pavilonu, jakožto pacientem. Ale ten smích byl famózní.Z lidí kteří pláčí na pohřbech se cítím nesvůj. Mám pracovní teorii, že jejich ego má natolik vyvinutou potřebu upevňování sebe sama okolím, že každý ztracený pilíř je bolestný. No ale já jsem pohřby viděl jenom v televizi a pochybuju, že bych se chtěl podobné morbidnosti někdy v budoucnu zůčastňovat.

  3. rulisa píše:

    Já bečím každou chvíli. Na pohřbu, u filmů, když se mi nepodaří něco, na čem mi záleželo, když se mi to podaří, bečela jsem, když se mojí kobyle narodilo vymodlený hříbě, bečela jsem, když si pošramotilo nohu a já měla strach, že o něj přijdu nebo že zůstane chromý jako máma…Budu se muset podívat, jak jsem na tom s egem. Ale až večer, možná. Nebo v zimě, až bude víc času. :-))Budu se muset podívat,

Napsat komentář k rulisa Zrušit odpověď na komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s