Cestou z Libně do Kobylis

Nemůžu se oblíknout do jemně růžových korálů.
Ani na zkoušku.

Jednou jsem napsala:

Odstranit všechno prašné, prohnilé, zpráchnivělé. A umělé. Dostat se k podstatě.
Mé potřeby jsou prosté. Chtěla jsem jen vytřít podlahu.

Odstranila jsem koberce, linolea a začala vytírat podlahy z prken. Ale vytrhala jsem nakonec i ta prkna, poničená tím, jak nemohla dýchat pod tím neprodyšným pokrytím. A tak jsem se dostala až na hlínu. A vynesla i tu hlínu.

A tohle jsem provedla ve třech domech. Z toho jeden nebyl můj. Strýc tu podlahu už nikdy neobnovil. Prodal dům bez podlahy.

Chtěla jsem vytřít podlahy i ve dvou bytech. Zase jsem odstranila kovraly a linolea. A dostala se na beton. Padla na mě tíseň.

Dole pod tím betonem žili lidé. Maličkou chviličku jsem je v jednom z těch bytů pozorovala. Otvorem kolem trubky od topení.

A včera mě to málem popadlo znovu. Ta potřeba odstraňovat. V jednom libeňském bytečku.

Naštěstí mé síly ztrácejí na síle.

A tak jsem zkrotila nutkavou potřebu vyrvat koberec ode zdi ke zdi a nechat vydechnout starým parketám, ztrhat dvě navrstvená linolea a dostat se k trpícím prknům, odloupnout dlaždičky ze staré skvostné prošlapané dlažby. A vyházet kusy nábytku cenné jen cenou.

Pak šla jsem podvečerem, v zádech otevřené okno beznaděje, šla jsem z Libně do Kobylis a viděla kus světa.

„Ten pokoj na Hrázi Věčnosti v čísle dvacet čtyři jsem si zamiloval k zbláznění.“ šeptala jsem si jednou, dvakrát, třikrát, jen tak v duchu a cítila v zádech Hrabalův soucit. Jeho soucit vešel do mě a už mě neopustil. Soucit se mnou, s ním i s ním. Se všemi, se vším.

Dva rybáři chytali v říčce Rokytce na jeden prut, ze kterého nespouštěli oči.

Milenci pod cukrující hrdličkou schovanou v koruně kaštanu se…cukrovali.

Dvě dívky seděly na betonovém pingpongovém stole, na zeleno natřeném, klátily nohama a tři mladíci klátivě předváděli před nimi svoje „milostné tance“.

Úhledný stařec dychtivě cupital, v jedné ruce růži a v druhé pudla.

Viděla jsem i to okno, zakryté už dlouhá léta šednoucím prostěradlem a v tom okně na parapetu větrající se tenisky. Jedny žensky malé a jedny chlapsky velké.

Procházela jsem kolem keříkových drogových úkrytů nad Bulovkou. A prázdným průchodem prázdného smutku skleněných placatic pod magistrálou.

Viděla jsem toho ještě mnohem víc cestou z Libně do Kobylis.

A všude, úplně všude, postávali u zdí, posedávali na lavičkách ti s lahví v ruce a dívali se kolem. Pozorovali podvečerně se venčící psy a psíky s jejich páníčky a paničkami.

Někdo má láhev, někdo má psa. A někdo obojí. Já mám obojí. Levnou láhev a chřadnoucího psa.

Vešla jsem břečťanovou brankou do večerní už, opuštěné, břečťanové zahrady s poházenými hračkami kolem pískoviště bez písku, pod stromy, které tohle léto odmítly plodit.

Advertisements

7 comments on “Cestou z Libně do Kobylis

  1. Mod. napsal:

    Pěkné:-)

  2. Billy napsal:

    Moc kouzelný povídání.

  3. iren napsal:

    A žasnout nepřestala..

  4. Vojtěch napsal:

    Pěkné… ten byt byl můj… Tu Libeň si ale, Mirko, idealisuješ…Já jsem ji znal jako děcko i s tím Hrabalem a automatem Svět a vláčkem a Rokytkou bez feťáků…Je otázkou, zdali je košer ty „feťáky“ (co tě po nocích s gustem zombijů či „na férovku“ okrádaj‘) takto adorovat…Tohle už zůstane mezi námi jako věčný příkop… až mám husí kůži… ale napsané je to pěkně, to jo…

  5. Mirka napsal:

    Vojto,já chodím Libní v podvečer a Ty nad ránem. Já vídám u Rokytky jen rybáře. A důležitější než jak je to napsané, je…jak to bylo prožité. To napsané to prožité jen lehoučce nastínilo.Chtěla bych nikdy neskončit takhle prožívat.

  6. Vojtěch napsal:

    Mirko, Jarmilo…inspirovala jsi mě k příspěvku…Nad ránem…Srdce bych hodil do Rokytky, ale je to jen takový potok nehluboký…Řezbáři s feťáky by ho naschválně zase vylovily (ypsilon snad nevadí…) V

  7. spoon napsal:

    moc pekne, takhle ‚adorovat‘ … a nasazovat husi kuzi. Rada jsem se prosla s tebou

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s