Já se lekla, kapři naštěstí nelekli

Jen trochu zběleli. Ne strachem, ale přizpůsobují prý barvu svému prostředí.
Na tu chvilku se jim to ani nevyplatí…

Atanášek běhá po kuchyni s větší síťkou na akvarijní rybky. Běhá s ní dlouho.
„Podařilo se mi to…podařilo se mi to…“
Chválím Atanáška…ze zvyku…moc pozor nedávám.
A pak si všimnu, že se v té síťce něco mrskne…chytil malou plotičku, co včera dostal ke dvěma kaprům nádavkem. Takovou malou prémii, k tomu obrovskému bez šupin a tomu menšímu šupináči.

Pak koukám, ta voda ve vaně nějak pění…

„Jenom trošku pasty na zuby…jenom úplnou trošičku…“

„Tu červenou rybičku jim tam tedy nech…ale toho tučňáčka vyndej…“

Zrovna vytahuju z té kapří vany mop, se kterým jsem se předtím marně snažila udržovat kolem vany sucho…když od vedle zaslechnu:

„Nebudou mít dobrý maso…ze všech těch stresů…“

Advertisements

2 comments on “Já se lekla, kapři naštěstí nelekli

  1. Mirka napsal:

    „Kams dal ty lentilky?““Jen na vánoce!…jen na vánoce dal sem tam kapříkům papání…jen jako…jen málo…“

  2. Mirka napsal:

    Martin s Márou se vrátili z lovu a máme o jednoho kapra víc…chytili ho na kolínko.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s