Zapálila bych si

Vdechovala bych, vydechovala bych a kouřila bych a kouřila bych a kouřila bych…

Jenže už léta nekouřím!

Cigarety jsem přestala kouřil z marnivosti, bála jsem se o svou kůži. V kanceláři na Maltézském náměstí kouřily a vadly moje dvě kolegyně tak vášnivě, že jsem dostala strach, že uvadnu taky.

Tak jsem típla svoji poslední cigaretu a dala výpověď. Ředitel tu moji výpověď naštěstí nepřijal a nabídl mi místo lepší a aniž by znal důvod moji výpovědi, v kanceláři kde nikdo nekouřil.

Přestala jsem tedy kouřit ze dne na den a to i přesto, že už i svoji první cigaretu vykouřila jsem s nečekanou rozkoší. Na zahrádce, ve které si dědeček kamarádky Blanky vytvořil svůj barevný pohádkový svět, kulisu našeho dětství, ve skleníkové jeskyni, kde na kameni seděl kamenný černokněžník v dlouhém černokněžnickém plášti se zlatými hvězdami, se špičatým vousem, s vlasy spadajícími na ten černokněžnický plášť a s vysokou čepicí plnou hvězd. Seděl tam, stejně velký jako my a četl z rozevřené knihy čár a kouzel. Nebo moudrostí?

A my kouřily, každá tu svoji, první naši cigaretu. Abychom pak smazaly ten hřích, vypily jsme každá pro zdraví půllitrovou láhev mléka. Pro Blanku to byla cigareta první a zároveň i poslední. Moje tělo reagovalo ale jinak. Tak se později cigareta stala mojí úžasnou společnicí a já mohla žít svým městem a vstoupit kamkoli sama a přeci ne sama.

Lehoulinký kouř stoupal, dotek rtů, vdech, ladný pohyb ruky, přivíraná víčka, výdech…

Téhle rozkoše jsem se tedy vzdala, smyslné vzpomínky ale zůstávají a někdy mě přepadne…to zatoužení.cigareta

(Foto Milan Lech Vidoulský)

Reklamy

4 comments on “Zapálila bych si

  1. JANOVA píše:

    Mirko,jestli mě někdy napadně nějaké to toužení, tak na cigáry NIKDY. Před tím, než jsem sekla s cígem ze dne na den, jsem též pozorovala vadnoucí efekty, a to mi bylo teprve 29! Pleť kuřaček kolem padesátky není vůbec záviděnihodná. MSF

  2. Daves píše:

    Tyhlety pocity znám…hrozně rád bych přestal úplně…ale přesně kvůli těm pocitům ,,Sám, ale přesto ne sám“ to moc nejde. 🙂

  3. Mirka píše:

    Davejá tu svojí poslední típla před /BOŽE!!!/ třiadvaceti lety a ještě dneska si pamatuju ten pocit…tu bezradnost…když jsem si chtěla jen tak sama sedět a pozorovat… Byl to vlastně jediný „absťák“, který jsem z toho nekouření, které přináší mnohem víc, pocítila. Dnes bych si ve skutečnosti už s rozkoší nezakouřila. Už to vnímám…no až jako „zašpinění“. Tedy u sebe. Protože já, ačkoli jsem „odnaučený kuřák“…ke kouřícím jsem vstřícná…

  4. […] když ale pár let v svém životě měla své KUŘÁCKÉ OBDOBÍ musela jsem před ní kouřit tajně, aby neřádila a řádit to ona tedy […]

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s