NEPOHORŠUJU SE

Nepohoršují mě ani ti, které pohoršuju.

Ti, co jsou o svém životě přesvědčeni, že to jejich pojetí je to jediné správné.
Nepohoršují mě, i když to jejich pohoršování bývá někdy spojeno s agresivitou.
S potřebou pokořit, ranit, ponížit. Bývá to potřeba z bezmoci. Rozumět nepoznanému, neprožitému není jen tak.

Jen se někdy podivuju…té jejich usilovné zbytečné snaze. Druhému nepomůžou a sami sebe uondají…

Můžu si dovolit riskovat tyhle jejich vstupy. Nemůžou mě ohrozit. Můžu si dovolit psát o sobě a nebát se…vidím se v dobrém světle a…nevidím v tom nic chybného.
Ale chápu, že právě tenhle můj postoj může dráždit.

V módě optimisté nejsou. A to já jsem.

Četla jsem teď řadu ženských povídek. V každé bylo…trápení. Trápit se, to ale v mojí přirozenosti není.

I když si uvědomuju, že se každým svým okamžikem blížím k nebytí. Nebo právě protože si tohle docela zřetelně uvědomuju.

Můžu pochybovat, ale ani moje pohybnosti nemůžou zabránit prožívat si každý svůj okamžik podle svého.
Nemám důvod trápit se v těch okamžicích…dokud mě trápení doopravdy neskolí.

Reklamy

5 comments on “NEPOHORŠUJU SE

  1. Bláža píše:

    Vážně píšeš pěkně, a už tě zas chvíli nebudu provokovat. Ale já to dělám taky optimisticky, to jsi doufám pochopila. A rozumní lidé nemusí používat vulgarismy, aby vyjádřili nesouhlas. Nebyla bych na tebe hrubá už jen kvůli té zmínce o to, že čtou tvé děti. Doufám, že sem tam něco přeskakují. Mirko, já přece vím že když dojde francouzské víno, ty nepohrdneš ani moravským. Atd. Pardon, zpočátku jsem trochu nepochopila, jak to tady chodí, ale myslím, že máš jistou integritu. Já ti to většinou docela věřím.

  2. Mirka píše:

    Blážo,píšu to tu tak trochu právě i pro všechny ty mé potomky…tak alespoň poznají, že i hrubostem se ubráním.I když té vulgarity jsem tu vlastně zažila zanedbatelné minimum.Ale díky…nejen za tu integritu…a budeš-li mít chuť na trochu té provokace, zvládnu to.

  3. Helena píše:

    Je fajn, přečíst si příspěvek někoho pozitivního – v negativistické době…

  4. KLÁRA píše:

    Je pravda, když si představím, že bys byla moje máma, dívala bych se na tvé psaní asi trochu jinak.Ale nejsi, pšíšeš od srdce, od duše, od sebe, uvolněně.

  5. ratka píše:

    moje deti i muj muz taky ctu muj blog. I kdyz pisu ovsech hnutich sveho nitra. Delam lacine vtipy a mluvim sproste.Ale takova jsem i doma. Stejna. Zjistila jsem ze je to dobre, kdyz deti vidi do svych rodicu. Kdyz znaji jejich slabosti, jejich spatne stranky, kdyz pochopi ze rodice jsou jen obycejni citlivi, nedokonali a zranitelni lide.Deti si chrani vic svoje soukromi. Ony jsou zranitelne vic. Ja jsem oslehana casem. Klidne se muzu otevrit. Otevrit srdce i naruc. Vsechno.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s