NA PÁR VTEŘIN JAKOBY SMRT SE VE SVĚTNICI ZATOČILA

Tělo člověka…jak křehká nádoba!

Stalo se to pár minut po té, co jsem v takové podivné rychlosti vložila dva komentáře pod poslední svůj zápisek.

"Už dávno se nehroutím z ničeho…neboť v životě je všechno možný…"…napsala jsem, ani nevím proč.

Chvíli po té…zakřičela jsem dvě!!! jména. To druhé bylo:

"Ježíši Kriste!"

První vteřiny mě paralyzovaly. Svírala jsem mobil a nevěděla, jak se volá pomoc.

V další vteřinách jsem volala Aleše. Pokaždé volám Aleše.

V dalších vteřinách volá mně moje máma:


"Tys mně volala?"
"Nevolala…"
"Dyť mně to tu vyzvání?! MIRKA…tam bylo napsaný."
"Já ti nevolala…"
"To je divný! A…co je u vás novýho? Jste všichni zdraví?"
"Jo mami, jsme. Všechno je dobrý!"

Všechno nakonec bylo opravdu "dobrý". Byla to jen…jen taková nehoda.

A já jsem zase o něco víc ujištěna…že je jen málo věcí, na kterých opravdu záleží!

Je asi dost šílený, jak to sem píšu. Ale! Nevím proč tomu tak je, ale je tomu tak…je to prostě pro mě…výlevně úlevný.

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s