Na svý ksichty sme zvyklý

Popisovala jsem Márovi neskutečné lidské panoptikum, jak jsem ho ten den vnímala. A Mára na to:

 

To jednou, v metru, jeli sme s Kubou.

„Hele, vidíš ten ksicht?“

Rozchechtali sme se.

„A támhleten!“

„Hele a tady!…tady ta!“

V chechotu se podiváme na sebe.

„Tý vole!….ty seš ale taky pěknej ksicht!“

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s