Vyžití

Napadlo mě, že bych měla vyjít za nějakou kulturní akcí. Když mě tohle, hned propadnu podezření, že je něco špatně. Protože když já začnu chodit za těmihle kulturními akcemi, tedy do kin, divadel, klubů, na koncerty, festivaly, výstavy nebo dokonce i na veletrhy, znamená to pro mě, že sama se sebou začínám cítit jakési prázdno, které je třeba vyplnit a hledám náhražku za to, čím bych právě měla žít.

Dobře to vím. Vím o čem to mluvím. Byla doba, kdy jsem nevynechala žádnou divadelní premiéru a do kina šla třeba i třikrát do týdne.

Nesmím podléhat panice, řekla jsem si a vyšla do kobyliského dusna pro láhev vína na roh k Číňánkovi.

Budu s ní sedět na zahradě a k večeru vysypu do vodní lázně celou piksličku růžových poupátek, co se v horké vodě rozvinou a provoní všechno kolem. Čaj z nich stejně nikdo nepije.

Pak uvidím.

Reklamy

5 comments on “Vyžití

  1. Janek píše:

    Chápu, prý je lepší věci prožít, být jejich součástí, než užít – být pozorovatel.

  2. Mod. píše:

    Hm a já si myslela, že je divné, že jsem už roky nepojala chuť jít do divadla nebo kina. Tak už si to teda nebudu vyčítat 🙂

  3. ratka píše:

    vidm to podobne. taky nemam chut ale obcas jdu. abych potesila.

  4. Mirka píše:

    Ještě horší by ale bylo, kdybych si zatoužila pustit televizi. Tu ale naštěstí už nemám.

  5. Janek píše:

    Každopádně život není o tom, co nedělat, ale co jo…

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s