PRSO V POLI

Roztaje.

Pro tuhle chvíli ale pořád ještě drží. Formu.

 

Z nedělního nedělání do ztuhle tíživé noci.

Sen začal lehce. Vyprávím, jak někdy vyprávím v intimitě šera.
"Dokážu se dostat do vlastního nebytí. Do nicoty. Na setinku vteřiny. Strašidelnou závratí víc nemůžu."
Strašidelná závrať mě vrátí.
Prudký návrat roztepe srdce k bolesti.
Orosená bezmocí.
Otevřít okno do noci. Zhluboka se nadechnout. Jen se nadzvednout a odklopit malé střešní okýnko pod nebem.
Setinka vteřinky. Věčnost. Jednou.
Stanu se ochablými smysly vnímající stařenou.
Lepší než nicota. Všechno je lepší než nicota.
Probouzím se kávou nad facebookem.
Jonáš:
"další nový ráno vítá další novej den"
André:
"hudbička, vanička, snídaňka a hupky dupky do školičky"
Miluju. Ty kluky. Všechno.
Jonáš Didunk
prso v poli
PRSO V POLI
Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s