DVĚ NOCI NA JEDNOTCE INTENZIVNÍ PÉČE

Chvíli po té, co jsem vložila do blogu ty zastřené fotečky (pořídím si nějaký svůj aparátek a budu fotit jako dřív) zrovna ve chvíli, kdy přistavil u domu Oleg a přicházel André, pocítila jsem tlak na hrudi. Seděla jsem zrovna u toho počítače, myslela na to, jak hodné jsem měla a mám potomky a jaké je to vlastně štěstí, které si dostatečně neuvědomuju, když jsem ucítila ten tlak.

Vkládala jsem ty fotky ještě i na FB, hlavně pro Martina a Lety. Ani jsem nezkontrolovala, jestli se tam snímky objevily a překlikla na ‘tlak na hrudi‘ a INFARKT!

Vzhledem k tomu, že moje maminka měla přibližně v mém věku dva, posadila jsem se pohodlně do polosedu, jak tam psali, a s pěstí na klíční kosti sdělila to Olegovi, který reagoval okamžitě a zavolal záchranku.

Přijeli v tu ránu a pak už šlo všechno samo. Ten tlak mě sice po několika minutách přešel, ale akce mé záchrany už byla rozjeta.

Ty lidi byli prostě fantastický!

Skončila jsem tedy na JIP v zámečku na Bulovce na pozorování, v ošetřování mladých lékařů, a sestřiček a bratříčků, o jejichž existenci jsem neměla ani potuchy. Všichni byli nejen profesně naprosto dokonalí, ale i lidsky milí a příjemní až neskutečně. Zvlášť jeden zdravotní bratr. Ani dotek jehly jsem nepocítila, jak mistrně odebíral krev.

Dokonalý profesionál, navíc zábavný.

„Má Beruška župánek?“

Dvě noci a dva dny na JIP byly dvě příjemné noci a dva příjemné dny. Zajímavé a poučné.

Okamžitě jsem měla výčitky. Co jsem to rozjela? Ráno zrovna líčila jsem Járymu, který u nás dva dny přebýval, jak jsem pružná a jak skvěle se cítím (nebýt těch pár kil navíc).

„Proč tedy ta úzkost?“ ptala jsem se jeho i sebe.

Jakmile se dostanete do rukou lékařských, něco vám najdou. A našli i mně. Dědičnou hypercholesteromii. Taky jsem měla zvýšený tlak, ale to bylo určitě tím vzrušením.

Ještě mi poslali na vyšetření z podezření na preklinickou hypotyreózu a ještě na zátěžovou perfúzní scintigrafii myokardu. (Tam půjdu.)

Jenže jsem těm lékařům nesdělila (neptali se), že jsem pár nocí (a dnů už od rána) před tím proflámovala. Ale pravidelnou konzumaci červeného jsem nahlásila.

 

Dostala jsem tabletky (na snížení cholesterolu, na snížení tlaku a na ředění krve), dali mi je už tam a tam jsem je poctivě spolkla, i když jsem chvíli uvažovala o tom, že je spolknu jen jako.

Po dlouhém přemýšlení a získávání internetového medicínského vzdělání rozhodla jsem se v tuhle chvíli ty léky nebrat. Z léků mám strach. Z té chemie, které nerozumím.

Zkusím to jinak. A poctivě se přiznám.

Končím tedy pro příští chvíle se ‘zhýralým‘ životem poživačníka a najíždím na zdravou životosprávu.

A žádný stres! (Na pohřeb nepůjdu.)

Začínám.

Teď!

 

A jako na zavolanou došla mi zpráva od Martina:

„My jsme všichni naprosto v pohodě a prožíváme jedno z našich zatím nejlepších období. Brzy budu mít pracovní vízum, ještě nám schází nějaké dokumenty pro děti, ale snad se nám vše podaří rychle získat a necháme udělat pasy. Pak už jen ambasáda a víza a budeme moci jet do Čech. Už se moc těšíme a s Lety jsme se domluvili, že tam budeme nejméně na rok, aby Lety i děti zažily všechna 4 roční období.“

 

 

P.S. Vím, že je to tak trochu, jako bych dělala na sobě pokusy. Risknu to ale.

Reklamy

11 comments on “DVĚ NOCI NA JEDNOTCE INTENZIVNÍ PÉČE

  1. Mod, píše:

    Mirkonebrat předepsané léky na ředění krve je podobné, jako nezavolat si záchranku ve chvíli infarktu!A na pohřeb nechoď, správně!:-)

  2. Mirka píše:

    Mod.,pečlivě jsem si nastudovala "kdy brát" a "proč nebrat".Lékaři, který mě ošetřoval, zrovna někdo děkoval za záchranu života.Je pečlivý jistě i v prevenci.Ale! Já musím zkusit ředit jinak. Cítím to tak. Když se rozhodnu, jsem nesmírně disciplinovaná. A já se právě rozhodla.

  3. Mirka píše:

    P.S.Možná chybně. Ale teď nepochybuju.

  4. Mirka píše:

    ?"Miru, ty taková zdravuška. Za 30 let si nepamatuju,že by ti něco bylo. Vlastně si nevzpomínám ani na blbou rýmu."Napsal mi někdo jistě blízký do vzkazů bez podpisu.No jo. Taky mě to zaskočilo. Zahrávala jsem si moc dlouho.Obnovím se. Brzy.

  5. Mirka píše:

    Zahrávala jsem siznamená:Pila v míře té přiměřené na hony vzdálené a jedla nepřiměřeně ke svému pohlaví i věku. A v jednom kuse.

  6. iren píše:

    vidíš i na podpis jsem z toho zapomněla.

  7. Mirka píše:

    Iren,napadlo mě to. Jen ten výraz "zdravuška" mi nějak k Tobě neseděl.Ale budeš teď mít ze mně radost! (Ostatně, jako i třeba Katuš a jiné kamarádky.)Už se nebudete muset bát, že při pobytech se mnou (u ocenánu či na horách) ztloustnete.Končím s vyvařováním a obžérstvím.Sklenka vínka po salátové míse a dlouhé procházky po pobřeží či v lese.

  8. Mirka píše:

    Joa budu klidně s Tebou chodit do obchůdků zkoušet si šatičky.

  9. iren píše:

    no to je skvělý,třeba tě to ještě začne bavit.I když,to obžerství nebylo vůbec špatný.A moules a ústřice ještě pořád můžeš až do ůplného přežrání.

  10. Mirka píše:

    Iren,to je jedna z mých útěch.Ale můžu, musím!, i to vínko.Právě jsem si decentně dopřála Bordeaux ročník 2009. Až narazíte na tenhle ročník, nakupte ho, co unesete. Tohle víno může zrát.A žádný strach, já už vám ho nevypiju. Já piju už jen s mírou.I teď zapíjela jsem decku vína čtyřma deckama vody.

  11. ŠVM píše:

    Pít Bordeaux a bez Mirky. A ročník 2009? To ne, to by bylo smutné. Pokusím se, říkám pokusím se, archivovat tenhle ročník. Až se stavíš tak ho vychutnáme. Ale chvátej archivování vína mi moc nejde…

Napsat komentář k Mod, Zrušit odpověď na komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s