Radostný máj aneb Co nás formovalo

 

Stáli jsme na hliněné podlaze, drželi se za ručičky a čekali na kamaráda Mitynku. Mitynka ve vedlejším pokoji přidušeně křičel o pomoc. Teta Jarmila ho držela za tenký krček pod svojí modře pruhovanou duchnou.

Na pomoc jsme nešli.

Jarmila se smála, žila šťastné májové ráno roku 1962.

Rozdala nám dvojlisty Rudého Práva. Tak veliké!

„Nejmenší kulička vítězí!“

Mačkali jsme snaživě do co nejmenších kuliček prvomájově radostné zprávy. Každý chtěl vyhrát.

Pak jsme natáhli rozevřené dlaničky k tetě Jarmile. Jarmila od nás uznale přebírala kuličky. Kdopak asi udělal tu nejmenší?

Vyhodnocení soutěže jsme se ale nedočkali.

„Du se vysrat“, protáhla se Jarmila slastně a odcházela do zahrady provoněné rozkvetlými stromy.

Cestou rozbalovala do měkka opracované potištěné listy. Z jednoho se na ní pokřiveně smál veselý pionýr. Radostně třepetal mávátkem.

Jarmila se na něj zadívala, vykasala flanelovou noční košili a přidřepla do jarní trávy.

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s