Nechtějte žít dlouho

„Netušila sem, jaká to bude votrava, Jen chvílema ty maličký dětičky mě berou…jinak…strašně se nudim…nebaví mě už nic…dívám se na pitomou televizi…nic…marnost nad marnost. Každej den jen čekám, jestli už…Sem ale uplně zdravá, řikala doktorka, můžu všechno (zapálila si další cigaretu), ale duševně žiju strašně.“

 

Mlčela jsem na druhém konci neexistujícího drátu. Nebylo co říct mojí mamince, která o co míň kilo váží než já o to víc má energie. Navzdory svému věku i svým řečem.

 

V domě mého bratra, našem rodném domě, žije v pohodlném luxusu. Může třeba okopávat něco na zahrádce nebo si tam jen tak ležet a třeba číst. Jenže ona by chtěla bourat a stavět a pro ni už není co k bourání a stavění. Tu podlahu, co nečekaně a bez varování sama loni vytrhala má už novou. Novou i koupelnu.

Všichni její sourozenci, bratranci, sestřenice i většina kamarádek…“to už maj za sebou…“

Propadla nihilismu moje maminka, i když má u sebe rozkošnou pravnučku, která ji má ráda, stejně jako my všichni ji máme rádi, přestože dokáže být k nesnesení. Vydržíme hodně.

 

„Když jsem byla za tou Marií (měním jméno)v tom domově…to bych si rači vbodla vzduch do žil,“ zakončila náš rozhovor bývalá diplomovaná zdravotní sestra.

Podzim za to vinu nejspíš nenese.

Advertisements

11 comments on “Nechtějte žít dlouho

  1. Mirka napsal:

    V tom to není, Mod., je potřebná i použitelná a ví to. Ne každému ale tohle vědomí vlastní užitečnosti k radostnému bytí stačí. Vykladači pocitů a chování druhých…vykladačská moudra jsou jen domněnky a o domněnkách nás poučily už Čtyři dohody. Nebudu se tedy pokoušet vyložit si nějak máminy pocity. Jak nejspíš správně moje máma říká: Nesnaž se to pochopit. Pochopíš, až se Ti bude blížit devadesátka. Pak ale, podle svého zvyku, dodá: "Toho ty se ale stejně nedožiješ." Narážka na způsob jakým vedu svůj život, tedy: "Samý flám!"

  2. Mod napsal:

    Asi se cítí nepotřebná a nepoužitelná, a to žádný luxus nenahradí.

  3. Kainis napsal:

    Miru,zrovna v pátek mi máma vyprávěla, že Tvoji mámu potkala ve Stodůlkách na zastávce.(na zastávce, ke které si přijela autem a dál pokračovala autobusem, protože tam, kam jela, se nedá parkovat – typické pro Tvoji mámu a nepochopitelné pro moji, která by "těch pár metrů došla pěšky")Moje máma teď vymyslela, že chce do domova důchodců, protože potřebuje kolem sebe lidi, aby si měla s kým povídat. Vyhlídla si ten v Mníšku pod Brdy.

  4. Mirka napsal:

    Kainis,nejela dál ne proto, že by se dál nedalo parkovat. Máma zaparkuje všude. Nejela dál, protože ji sebrali řidičák a ona jezdí jen tam, kde ji nečapnou. Ten řidičák ji nesebrali k vůli nějakým problémům stáří. A do domova důchodců by moje máma nemohla, i kdyby chtěla, vyloučili by ji. Docela určitě. Není moc přizpůsobivá. Není přizpůsobivá vůbec.

    "Mezi ňáký starý báby? Aby mě votravovaly svýma kecama? Dělám si, co chci. Třeba celou noc čumim, jak se hádaj ty naši blbci v parlamentu. Ty se ale holt vo politiku nezajímáš a tak nevíš nic. Ty holt zůstaneš nevzdělaná."

  5. Mirka napsal:

    Povídánío mámě připomnělo mi jeden náš dialog, jeden z mnoha těch, kterými se bavím.

    „Díváš se na ten seriál, co v něm točil Alešek?“ (Na jiné než na ty, na kterých spolupracuje Aleš se máma nedívá, ba nesnáší je. Jen v těch "Aleškových" představuje si tam někde za kamerou svého milovaného vnoučka. Děj ani herci ji nezajímají: "Takový pitomosti!")

    „Dyť víš, že nemáme televizi.“

    „A na co večer čumíte?“

    „Na sebe.“

    Ta představa vyvolala v mojí mamince záchvat chraplavého smíchu, načeš zavěsila.

  6. Mirka napsal:

    To není,jako naše milá, za každých okolností příjemná babička, která si chodila popovídat s babkama, které nikdy slovem nepomluvila, do jinonického klubu důchodců, kde si vařily čaj nebo bílou meltu a naše pohádková babička nosila tam pohádkový buchty. Chtěla jsem, aby mě je naučila píct. Ale babička nic navážila a podle voka…už jsem to vzdala.

  7. Kainis napsal:

    Tak protojezdí jen po Stodůlkách :-) Nojo, já to chápu. Když je někdo zvyklej jezdit autem, tak prostě musí. Řidičák-neřidičák.A teta prostě patří za volant.Moje máma se na ty báby těší. Potřebuje vyprávět a už nemá komu. Všichni to známe, takže hledá nový publikum.A babička do toho klubu důchodců brala i mě. Hrála jsem s babkama karty a někdy jsem vzala harmoniku aby si zazpívaly pár lidovek. A dostala jsem na nanuka.

  8. Mirka napsal:

    Kainis,nekonečné heroické příběhy mojí mámy od "Jak jsem husy pásávala…" jsem vyřešila tím, že jsem pro ně projevila nečekaný zájem a předala jí magnetofon s mikrofonem, aby to všechno bylo pro veškeré další generace zaznamenáno. Myslela jsem, že si tím ulevíme…stačí ale nově příchozí host…

  9. ratka napsal:

    genialni, teda to posledni reseni. skusim to s otcem. maminku mam tu hodnou babicku. ale tatinek je ten "s tema husama co by vsem ukazal" ale auto jsme mu sebrali.

  10. Mirka napsal:

    Ratko,můžeš to vylepšit i videonahrávkou. Ale to už je přecijen pro staršího člověka složitější.André takhle zaznamenal výpověď Růženky, co ji z našeho údolí výjimečně neodsunuli. Úžasný dokument.

  11. Mirka napsal:

    Kainis,s tou harmonikou bylas úžasná. Vidím Tě jako dneska.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s