Jak jsem o věneček nepřišla

Když jsem poprvé vibrovala na své erotické pavučince, nemělo to nic společného s muži.

Hrála jsem si, nevinná, na paloučku U sedmikrásek a z těch sedmikrásek pletla věnečky.

Nevinný pohyb, nevinná myšlenka, zatajený dech…a já provinilá.

‚Jak si povídaly o té hrozné couře, co přišla tak strašně mladá o věneček, nevěděla jsem, o čem mluví. Už to vím! Už jsem o něj taky přišla! I když to nikomu na světě neřeknu, já to budu o sobě už napořád vědět. I když budu veliká!‘

Přes všechny výčitky ale, přes všechna snaživá předsevzetí, nedokázala jsem nepodléhat touze po kraťoučké rozkoši, která mi na chvíli přinášela pocit nepoznané slasti, uklidnění.

Smířila jsem se se svým osudem coury a vžívala se do role Viktorky.

Slovo splav mě dodneška rozechvívá.

O stejném jinak. Jak jsem to náhodně v čase našla.

One comment on “Jak jsem o věneček nepřišla

  1. […] Obava, jak se na sebe budu koukat až vyrostu do moudra mě přepadala nejsilněji při nejrůznějších zakázaných činnostech, jakými byla třeba  dětská nevinná masturbace. […]

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s