Zapomínaná křehkost dětských duší

Dostala jsem panenku s dlouhými vlasy. Dlouhé vlasy byl můj sen. Mě pro mé pohodlí stříhali. Nemohla jsem česat svoje dlouhé vlasy, česala jsem tedy vlasy svojí panence.

Žádné jiné panenky jsem nechtěla a s tou svou jedinou jinou hru, než na česání, nehrála. Ani jméno jsem jí nedala.

To prázdninové léto u příbuzných jsem si na ni ani nevzpomněla. Letní čas trávila jsem na půdě, ve sklepě, v kůlnách a stodolách starého rozlehlého domu a s vášní, která mě nikdy neopustila, objevovala poklady. Mezi vzrušují plejádou starobylých roztodivných předmětů objevila jsem na půdě i něco, co živě spadalo do života současného.

Přemýšlela jsem, na co by se ta věc hodila. Snažila jsem se ji nafouknout jako balónek , ale pořád zůstával koneček, co nafouknout nešel.

A pak jsem pochopila! Vyběhla do podkroví, vytáhla z pod postele odřený papírový kufr a z něho zapomínanou panenku. Koupací čepička jí seděla jako ulitá. Napěchovala jsem pod ní všechny její krásné dlouhé vlasy. Nemohla jsem se dočkat, až po obědě půjdeme na koupaliště.

A šli jsme na koupaliště. Tatínek si mě pyšně vedl za ruku. Já stejně pyšně nesla pod paží svojí panenku. Úzký koneček nové koupací čepičky se jí vesele pohupoval v rytmu mé radostně hopkavé chůze.

A pak se to stalo.

Proti nám šel venkovan. V černých, uschlým blátem zamazaných holínkách, v síťovce cinkající lahve s pivem. Rozchechtal se. Ukazoval na mojí panenku a smál se jako blázen. I tatínek se na ni podíval a obličej mu zalil nach. Prudce mi panenku vytrhl a snažil se vyprostit její dlouhé vlasy z té koupací čepičky. Taky se zasmál. Podivným smíchem rozpaků.

Dole, pod tím vším, stála jsem já. Vyplašená. Nerozuměla jsem vůbec ničemu. Jen jsem vytušila, že můj tatínek je vystaven k vůli mně posměchu toho muže. Nechápala jsem to. Proč?

Tatínek mi panenku vrátil. Silonové dlouhé vlasy jí výhružně trčely do všech stran. Už jsem ji nechtěla. Těžkla v mé ruce jako olovo.

Na koupališti jsme byli já a můj tatínek spolu osamělí. Mohl mě třeba vzít do náruče, zatočit se se mnou v teplém větru. Neudělal to ale.

Při zpáteční cestě strčil tatínek panu do velké kostkované tašky. Svíral moji malou ručku. Šli jsme tiše dlouhou rozpálenou silnicí kolem zámku.

Spojeni horkými vlhkými dlaněmi.

 

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s