Lesbická svatba v kostele

Stála jsem v závoji z pavučin, vedle zhublé Liby, v obdivu zástupu užaslých.

Vlhkým teplem se rozezněly zvony.

Liby umírala.

Vybrala si mě, věděla, že se o její ošklivé děvčátko postarám. Že mu dám lásku a něhu, kterou do dospělosti zkrásní, i když svoji hadrovou panenku ze své náruče nikdy nepustí.

Vzala jsem si ženu s dítětem v kostele. I přesto, že mě přitahují muži, i přesto, že jsem agnostik.

Mladý farář v odéru zatuchliny porozuměl. Překročil své řády. Věděl, že zpečetěním tohoto sňatku zachrání malé děvčátko. Věřící Liby se zpovídala denně.

Když jsem odcházela z poslední zmarněné hodiny katechismu, ve svatebních už šatech, zapadla jsem v katakombách kostela do zvláštní duhové bažiny. Mezi dva velké oblé kameny. Kostelník mě tam našel a podal mi kruh s klíči.

Zvony zněly. Davy utichly.

Před oltářem, v duhově do pasu obarvených svatebních šatech, vnímala jsem poslední lesbické touhy Libiny. Pavučinový závojíček zachvěl se zrychleným dechem představ.

Náhle do mého vědomí proniklo zakrákorání. Té slepice, co si u nás na zahradě hraje na kohouta.

A já si ještě ve svém jediném svatebním snu stačila pomyslet:

Je třeba zabít kohouta…

Reklamy

2 comments on “Lesbická svatba v kostele

  1. Podle mě je to tak trochu nesmysl ale možná právě o to šlo :)

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s