Ten den točil vraždu v horách

Zapadající slunce zbarvilo jeho svázané vlasy do stejného odstínu jako pivo v našich sklenicích, jako spadané listí kolem nás.

Do pěny mu spadla maličká muška.

Koukám na něj a nemůžu jeho hysterii uvěřit. Zachraňuje mušku, jako by šlo o život topícího se dítěte.

„Dýchá?“

Nepostřehne ironii v mém hlase.

„Jo, jo, myslím, že jo…žije!“

***

Pozoruju okýnkem pohyb měsíce, když tiše bere za kliku. Polonahá, stříbrně osvětlená silueta se blíží k mé posteli.

„Spíš?“

„Nespím…“

„Já…mám tam strašně moc komárů…“

„Tady v horách nejsou komáři.“

„Jsou!…strašně veliký…úplně obrovský!“

„To nejsou komáři, tipula maxima, tiplice obrovská, úplně neškodná tiplice. Ta nepíchá, ani se k tobě nepřiblíží.“

„Nemůžu tam s nima spát…“

Sáhnu za sebe, za pelest postele: „Když s nima nemůžeš spát…musíš je vybít,“ podávám mu plácačku na mouchy.

Začínající režisér, co by ani mušce neublížil, bere do ruky plácačku a se svěšenou hlavou odchází měsíčním svitem zpátky do maštale, kde jsem ho uložila.

Zadívám se znovu na měsíc.

“Třeba tohle…tohle kdybys tak jednou dokázal zrežíroval…se všemi našimi pocity…“

Reklamy

One comment on “Ten den točil vraždu v horách

  1. kaschika píše:

    Miluju Tvé minipříběhy, Miruško …

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s