Skutková podstata nenaplněna

Bělouškové vystřídali černoušky, černouškové na šťastném víkendu u dědy R., mají tam svůj pokojík a vůbec všechno, včetně babičky J..

A tak v noci na dnešek, na loži ode zdi ke zdi, v ložnici, která byla takto do široka uzpůsobena k účelům jiným, proběhla noc divoká jinak. Těch poloh!

Od počáteční, dva bělouškové ze strany jedné, dva bělouškové ze strany druhé, přes střídání severu a jihu až do propletenců, těžkých k rozpletení. Pod mou peřinou bylo zase horko, tam chtěl být každý a já byla jen jedna. Možná dvě.

Ráno dva plné nočníky a mysl pomatená reálnou nocí a posledním snem. Někdy jsem ráda, že se probudím, i když se jedná zrovna třeba i o sedmé probuzení. Už podruhé jsem vraždila. Snad jen jako spolupachatel a tentokrát krásnou feťačku. Možná se ale zabila sama. I tak, byl to pekelný stres a trvalo chvíli, než mě uklidnila realita rozbřesku. V tu chvíli se totiž bělouškové, navyklí na časné vstávání, budí.

V poledne pak André odjel na promrzlou chalupu, Martin hrál hokej na promrzlé Vltavě a nakonec v podvečer rodinka Alešova odjela na promrzlý statek.

Zůstala jsem tu s lahví od Renatky a pustila si nějaké blábolení o závislosti na internetu a poslední díl Vyprávěj a…

Já taky odjela ve starých vetchých botkách, semišových, s nalomeným podpatkem (ani nebyly moje), abych přijela v nových teplých krásných zimních botách. Jenže tenhle školní zájezd, na kterém jsme měli obdivovat památky města, nečekaně začal někde vysoko v hodně zasněžených horách, bůhví proč, a pak teprv nás svezli do dráždivých Drážďan a ty botky se mi v tom hlubokém sněhu, který nejdřív tál a pak mrznul, nejen dokonale promáčely, ale i rozpadly a já z toho dostala zápal plic, jak se později ukázalo.

Když pak průvodce v nějakých katakombách rozhoupal zvon a pustil srdce a zvon se rozezněl, ztratila jsem já, už v nových teplých salamandrech a horečkách vědomí a jen díky placatici vodky dokázala zájezd přežít.

To mi byl šestnáct nebo sedmnáct. Vodka se nemění.

Advertisements

2 comments on “Skutková podstata nenaplněna

  1. Anonymní napsal:

    V NDR jsem byla jednou na jednodenním zájezdu z práce. Žádné záclony, protože nerada záclony, ani boty, protože ráda Italské boty,koupila jsem 2 kila mandlí a připadalo mi to děsně legrační ten výlet, když skoro 18 hodin jsem věnovala nákupu 2 kila mandlí:o)

  2. Mirka napsal:

    Vyrábělasmarcipán? A nebo pořádalas mandlový mejdan?Taky v našem domě už víc jak dvě desetiletí ani záclonka, před tím ale žaluzie nebyly. I tak bych pro ty záclony nikam nejezdila, i kdybych si měla možnost všimnout, že nejsou na trhu. Babička je štrikovala.Jinak ale tenhle díl Vyprávěj a to mě trochu zmátlo, byl z roku 83, myslím. A ty boty v Čechách nebyly žádné, natožpak italské, v polovině let sedmdesátých. Právě v tý době jsem tam vyjela na ten školní poznávací zájezd já. Využila jsem příležitosti.Čistě nákupní zájezd by byl a samozřejmě je nad moje síly. I když asi tak o dva, tři roky později, než se stala ta příhoda ze zvonem, chodila jsem podle mapek po pitoreskních ‚krámečkách‘, do bytů lidí, v Budapešti.Jsem ráda, že jsem to prožila. Bylo to sice o nakupování, ale takhle intimně bych Budapešť nikdy poznat nemohla. Dodnes cítím zvláštní parfém toho prostředí a oblečení, jak jsem si ho tam pořídila rovnou kufr, když jsem jela k horkým vřídlům.Jinak nad moje síly jsou už dávno, nejspíš vlastně odjakživa, i zájezdy poznávací, vlastně hromadné zájezdy jakékoli.Já leda tak individuální užívací cestování. Jako JaL, co se na mě, možná právě oni, napojili (stejně jako předloni) z Thajska, jak jsem si včera všimla na globusku.Každopádně zdravím z mrazu ho tepla!

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s