Když střelí do psa

Včera jsem si pustila nejen tu ‚Srpnovou neděli‘, ale „kulturně“ neukojena, hledala jsem, co bych shlídla ještě. A shlídla jsem ‚Co se vlastně stalo‘. Ten název mě zaujal.

To podstané, co ve mně z filmu zůstalo, krom toho, že Bruce Willis má skutečně neodolatelný úsměv,

– ukázka je ale z filmu „Skaut‘, který si stahuju na večer dnešní 🙂

tak tedy kromě toho úsměvu na mě mocně zapůsobil ten svým způsobem nesmírně šokující fakt.

Střílečky ve filmech jsou na denním pořádku a rozstřílené lidské lebky nikoho nijak zvlášť emočně nedostanou.

Zato, když střelí do hlavy psa, zvláště velkého a krásného, ženy pláčou, muži se rozohňují – tedy! nechat ve filmu zabít psa!!!

A tady střelili vedle bezbranného hrdiny ležícího na zemi i jeho psa. Mrtvý muž – dobrý, ale ten pes!?

***

Já chodila se svými psy volně po lesích a je jasné, že jsem mohla jen těžko vysvětlovat hajnýmu s jezevčíčkem na provázku, že za žádnými srnkami se nevrhají a že od mojí nohy se prakticky nehnou.

Jednou, bylo to v zimě, šel lesní cestou se psy Martin a bylo to před pravoúhlou zatáčkou a Dag trochu popoběhl. A rovnou proti hajnému.

„Jestli toho psa nebudeš mít napříště přivázanýho, zastřelím ho.“

A Martin, pod vlivem mé výchovy, od nikoho si nenechat nic líbit, když ti začnou tykat – tykej, žádný věk k nějaké nadřazenosti neopravňuje atd., klidně odpověděl tomu dobrému přírodnímu muži:

„Jestli ho zastřelíš, zastřelím pak já tebe.“

Já vyjdu s každým, protože rozhodně nejsem žádný misantrop, ba právě naopak, ale tamtamy v horách udělaly své.

A tak si jednou takhle polehávám rozkošnicky v slunci, odkud cesta dál už nevede a tedy ani auta se tam neobjevují, pozoruju Daga, jak běží nahoru ke studánce napít se pramenité vody, když ke mně sjede zelené embéčko a z něj vyskočí zelený mužíček v obličeji brutálný. Ne ten samý, ale informovaný.

Vyšla jsem mu velmi mile v ústrety a když dokončil svou divokou výhružnou řeč, která mu brala dech, zastřeně svůdným hlasem jsem pomalu tiše pravila:

„Samozřejmě, já vašemu postoji z vaší pozice naprosto rozumím, pane hajný. Takže, až ty psy potkáte, jak osaměle běhají po louce, zastřelte je, když pocítíte tu potřebu.“

Nikdy v životě jsem neviděla někoho takhle a do takových rozpaků upadnout. Poslední větu druhého souvětí už nejspíš ani nevnímal.

Pak jsem mu ještě řekla pár lichotivých vět o záviděníhodném způsobu života uprostřed lesů, v tu chvíli se už Dag šťastně třel o zelené nohavice a hajný ho rozpačitě poplácával.

Pak se na tváři muže objevila jakási křeč, byl to úsměv, kterým se se mnou loučil.

Jenže vyveden z míry, nejdřív nemohl nastartovat a posléze do kopce vyjet, jak mu to po trávě proklouzávalo, tak jsem ho zezadu zatlačila a dlouho mu pak ještě mávala a mávala a i on mně, ruku v zeleném rukávu vystrčenou z okýnka, taky mával a mával.

Pak se jednou za tmy objevil před chalupou jiný zelený mysliveček, tedy taky hajný, jak vymalovaný, ale to už je kapitola jiná, možná někde v hloubi blogu zaznamenaná, protože já už si dávno nepamatuju, co všechno jsem blogu svěřila.

***

11 comments on “Když střelí do psa

  1. alena píše:

    Ta historka me pobavila,ale ja se bohuzel dozila jen tech prvnich hajnych,nas soused,taky myslivec nam strilel kocky,bydleli jsme u lesa,kde absolutne nebyla ani jedina srnka a co by ta kocka ji take mohla udelat!Nemohli jsme mu nic dokazat,ale bozi mlyny melou pomalu a jeho brzy domlely!

  2. Mirka píše:

    Prýza každý kočičí ocas dostane hajný nějaké broky, jak mi jeden z nich říkal. Za škodnou. Snad, že žerou ptáčky. Zrovna, když jsem s ním mluvila, padla nahoře na kopci rána, zapípala vysílačka a další hajný do ní nadšeně sděloval, že právě skolil velkého černého kocoura.Lehce hystericky jsem se rozhlídla, ale naše, taky černá, Hůrka byla naštěstí doma.Já jim nic nevyčítala, ale moje kamarádka, co byla se mnou, je pak oba málem inzultovala.Je to ale jejich práce holt.

  3. Mirka píše:

    Alenko,nestýská se Ti, někdy?

  4. Mirka píše:

    Vidím,že mám značně přečárkováno 🙂 v těch komentářích. Ale právě jsem připravovala k spaní 5 dětiček, takže se Skautem dneska nic nebude. Leda se skautíčkama.

  5. Mod. píše:

    Na jedné straně voláme po mocné ruce přírody a na druhé straně proti tomu, co je přírodní " zasahujeme s puškama" tomu tedy říkám práce!

  6. alena píše:

    Jako kazdemu dospelemu po uprchlem mladi,mam nekdy hodne prace a nekdy min,tak taky podle toho,ne ze bych byla naladova,ale v Cesku uz mam jenom kamaradky a tak tam uz nejak malo jezdim a jsem rada,ze alespon pres pocitac neztracim kontakt,s klukama uz mluvime skoro jenom nemecky i kdyz oba jeste dobre mluvi cesky….

  7. Mirka píše:

    Přemítámod té chvíle, cos ji napsala, nad Tvou první větou, Alenko.Protože mně se po uprchlém mladí nikdy nezastesklo a to je vlastně divný.

  8. alena píše:

    Neber to tak vazne,ale asi starnu…

  9. Mirka píše:

    Neberu.Stárnout je prý umění :-)Ještě ho neovládám.

  10. Mirka píše:

    Natočilten Bruce vůbec nějaký dobrý film?…tedy nějaký, co člověka emočně vtáhne?Protože jestli ne, tak je toho úsměvu fakt škoda.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s