Krůček od disentu

Občas o tom přemýšlím. Jak se mi ten disent vyhnul.

A to navzdory strýci, odsouzenému za vlastizradu a všemu tomu, čím si naše rodina po té prošla, a čím žila. Možná i právě proto.

Máma si psala s Baťou, jinou stanici než Svobodnou Evropu neposlouchala. A přesto já se s disentem setkala až těsně před revolucí.

A to jsem se v letech před chartou kamarádila s Janou, dcerou režiséra Helgeho, co v té době pracoval za okýnkem košířské pošty pod naší školou.

Ať počítám, jak počítám, tohle se událo v roce charty. Nebo možná o pár měsíců dřív, na konci sedmdesátého šestého.

Já pracovala v ÚVTEI STK RL – Ústředí vědecko-technických a ekonomických informací, Státní technická knihovna, Reprografické laboratoře.

V těch laboratořích se vyráběly mikrofiše, ale taky tam bylo několik xeroxových mašin, tedy kopírek, a lidé si tam chodili množit dokumenty.

Každý člověk i každý dokument musel být pečlivě zaevidován. Musel, ale nebyl.

Já, mimo to, že jsem tam pracovala jako fotograf – reprograf, přivydělávala jsem si i jako uklízečka reprografických prostor, což v praxi obnášelo, že jsem si po chvilce šůrování vyvolávala ve fotokomoře desítky fotek všech možných velikostí, které pak, k mé nezměrné lítosti, skončily při jednom ze stěhování v ukradené krabici od televizoru „Tesla Color“.

Jednou, zamkla jsem za posledním kolegou zaměstnancem, když v tom někdo zazvonil na zvonek u okýnka. Kdo chtěl kopii, musel zazvonit. Nestávalo se to zas až tak často, kopie A4 stála 4,- Kčs, myslím, a dobrý rohlík 30 haléřů.

Když jsem vysunula dřevěnou roletu, stál za tím okýnkem Pavel Landovský, v ruce stoh papírů. Rukopisy jeho povídek.

S vidinou výdělku na černo jsem mu je všechny pěkně oxeroxovala. Bylo toho za čtyři stovky, skoro třetina mého měsíčního platu.

Kopírku jsem zvládala, xeroxovala jsem si tam ledacos, když jsem v laboratořích osaměla, nejčastěji části svého těla.

Až teprve později dozvěděla jsem se o riskantním množení zakázané literatury na psacích strojích přes kopírák. Kdyby se tehdy na mě obrátili…

…tak by mě asi brzy vypátrali.

***

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s