Tři črty o lásce

Byla tak krásná! A tak smutná.

Nebyla na holky, ale tolik něhy, jak ji zrovna potřebovala mít, žádný chlap v dlaních, ani nikde jinde, nemá, říkala.

Zkusila jsem to trošku. Ponořily jsme se do horké lázně a pily v ní víno. Pak ale já chtěla spát v posteli s mužem a tak jsem si vedle něho lehla. Vsunula se mezi nás a ten muž ji musel odnést v náručí jinam, ne moc něžně, bránila se.

Zamkl a ona jen chvíli, docela tiše, brala za kliku.

Sedla si pak sama v noční košilce na balkón v sedmém patře a pila. Hodně. Až se z toho zoufalého pítí rozkřičela do noci. Takový zvířecí řev, jako by ani nevycházel z ní, křehké. Bála jsem se, že skočí.

„Neskočí,“ řekl a já za ní nešla, ani on.

Pak ale, po chvíli ticha, podivné třesknutí. Vyběhla jsem směrem k balkónu. Seděla v koutě obýváku, vedle velkého rozbitého květináče, seděla omráčená v mokru, kolem hlína, v ruce svírala vzdušný kořen filodendronu.

Tím vzdušným kořenem filodendronu spláchla a ten filodendron i s tím keramickým květináčem ji z výše stojanu spadl na hlavu.

Přežila to, ta, jejíž jméno znamená ‚milá bohu‘.

***

Celé dlouhé roky o sobě tvrdil, že je impotentní. Miloval svoji ženu a ona měla milence, který se začlenil do rodiny a každý to chápal.

Jednoho dne ležela jsem v jeho pokojíčku plném knih se svým mladým přítelem, i já zdála se mladá, když v tom se tiše otevřely dveře a on vstoupil, tak přitažlivý, jako host do svého vlastního pokoje, oblečený jen do kostkované skotské čepice. Bylo to v Paříži.

Zdálo se to tak přirozené, že jsme mu uvolnili místo mezi námi a dál mluvili jsme o tom, co nám navždy zůstane utajeno, kladli si nezodpověditelné otázky.

I hlas měl podmanivý.

A pak, tak překvapivě, ale docela nenápadně, nenásilně – ani si třetí z nás nevšiml – on nebyl impotentní.

Přesvědčoval o své impotenci, aby před světem nevěru své krásné ženy ospravedlnil. Aby svět tu smyslnou nevěrnici toleroval.

***

Stojíš uprostřed kamenného mostu. Díváš se smutně na hladinu plynoucí řeky. Odrážejí se v ní světla noční Prahy.
Jsi sám.
Kde jsou tví přátelé? Kam zmizelo tvé sebevědomí?
Zůstal jsi sám.

Já jsem tu s tebou. Chtěla bych ti říct, že já…

Stojím pod starou černou lucernou a dívám se na tebe.
Vím, že kdybych se teď k tobě přiblížila a zezadu tě oslovila, otočíš se a rozzáříš.
Tvá záře mě odzbrojí a já ztratím dech. Ztratím sebe a na maličký okamžik získám tebe.
Na mostě ale není místo k milování. Museli bychom se vzít za ruce a jít v tichém rozechvělém hovoru.

Nemůžu s tebou chodit ruku v ruce. Ztratila bych sebe. A já si chci zůstat!
Protože ty, ty bys mi nezůstal. Příliš mladý, příliš krásný, příliš žádaný, příliš žádostivý.

Ztrácím se ti. To proto mi tak dlouho zůstáváš. To proto tak dlouho zůstávám já tobě.

Kdybych tě teď zezadu oslovila a ty ses otočil…???

Mohli bychom spolu mít krásné děti. Potkali jsme se ale příliš brzo. Příliš mladí.

Zase se spolu budeme milovat…až se sejdeme na divokém večírku. Zase budeme spolu v smyslné vášni.

Lásku ti ale nedám. Vzal bys mi ji.
Odcházím. Neohlížím se.

Vítězím nad tebou. Vítězím nad sebou.
Nikdy mě nezapomeneš a nikdy nezapomenu já tebe.
Byl jsi mým prvním milencem a zůstáváš jím navždy.

Zajistila jsem nám nesmrtelnost.

***

Reklamy

8 comments on “Tři črty o lásce

  1. Liška píše:

    Tu třetí črtu jsem tu ještě nečetla (první dvě nedávno). Pěkná.Všechny. Všechny pěkné.

  2. alena píše:

    1,2,3….vsechny se mi líbí,kazdý máme v sobe ukryté vzpomínky na uplynulé lásky,ale ty je umís tak krásne podat….

  3. simona píše:

    to neni o lasce ale o sexu

  4. Mirka píše:

    Možnáto tak na první pohled, tedy přečtení, může působit, Simono :-)Ten první příběh je tak trochu i o lásce, ovšem ty dva další ty jsou o lásce nad lásky.

  5. ŠVM píše:

    mirka@sopkaObjednal jsem si průvodce Benátkami a blízkým okolím. Tedy ne že bych tam jel, něco tak nebezpečného podnikne jen šílenec. Budu sedět a snít. Prohlížet si dalšího průvodce Benátkami, usrkávat červené Bordeaux 2008 (ročník 2009 stále vykoupen) Abych se nezakecal…poslali mi odpověd, že průvodce je připraven. Podpis: mirka@sopka. To budeš asi ty? Nikdo jiný se tak nemůže jmenovat!

  6. Mirka píše:

    Na to Tinenaskočím, ŠVM. ‚Vyhaslá sopka‘ mi na mysli nevytane. České vulkány sice už dávno dosoptily, ale pozorní sledovatelé můžou dozvuky jejich dávné činnosti sledovat stále. Aniž by je sopečná puma ohrozila. A máš recht s těmi Benátkami. Když já si do města lagun vyrazila, místo romantiky smrduté vyvřelé kanály. Navíc mi neteř kamarádky, se kterou jsem za její sestrou do Říma vyjela, na tom výletě v restauraci šeptla, s jasným výrazem někoho, kdo se za mě stydí: "Teto, ty jíš ty špagety jak burani vod Neapole." Od té doby jsem lžíci k jedení špaget už nikdy nepoužila.

  7. ŠVM píše:

    Ale já nemyslel že jsi Milešovka!Ani jsem tomu nedával sexuální podtext. Měl jsem na mysli Tvůj gejzír nápadů a příběhů. Když mi přišel ten majl s již citovaným podpisem, napadlo mne:"Ty vole, Mirka pracuje." Ale hned jsem ho pro zjevnou absurditu vypustil z hlavy. Mě se Benátky moc líbí a připadají mi krásné – stále si o nich čtu a mám je i na spořiči. Kdysi jsem tě chtěl oslnit vybranými mravy, – netušil jsem že jsi citovala něčí sestru: "Milane, takhle jedí burani z Neapole".

  8. Mirka píše:

    :-)))))Jen s tím pracováním to musím uvést na pravou míru.Já pracuju často a ráda, ŠVM, i v lehátku na slunci. Jen nejsem zaměstnaná. Bohu díky!Ale! Já nevím, čím to je, milý ŠVM, ale já ten podtext vnímám za každým Tvým slovem, ať už mluvíš o čemkoli.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s