Co všechno se o sobě ještě nedovím?

Večer v úlu pod podlahou zlověstně bzučelo. Jen tak tiše, monotónně, strašidelně.

A protože jsem nespala sama, ale vedle mě sladce oddychoval přesladký Marko, uvažovala jsem najednou jinak, rozehrálo to moji představivost. Z neútočných vosiček se okamžitě stal útočící vosí roj.

Viděla jsem jednou jeden roj na horách, včelí, někomu zřejmě uletěl z včelína, vypadal fakt nebezpečně. Dva roky na to na mě zaútočily včely divoké, když jsem na houbách šlápla do jejich hnízda.  Horor. Tělo mě od těch píchanců brnělo ještě týden. Vletěly mi do rukávů a nohavic a tam hromadně umíraly. Žihadélka ale zanechávaly, zkoumala jsem je pak pod lupou.

Vosy by neumíraly.

Chvíli jsem už nočně nahá klečela s uchem přitisknutým k podlaze, a kdybych v tu chvíli měla u sebe nějakou bombu s těsnící pěnou…

Přemohla mě ale únava, Marko už začíná chodit, já se sotva vleču. A tak jsem se vplazila pod přikrývky a usnula okamžitě spánkem spravedlivých, spánkem, během kterého jsem pochopila, že se mi vlastně líbí jiní muži, než jsem si do vpadnutí do toho objasňujícího snu myslela.

Reklamy

2 comments on “Co všechno se o sobě ještě nedovím?

  1. Reblogged this on Pražská Češka and commented:

    Nirvána.
    Marko u své maminky a já ve společnosti tří soběstačných! dětiček ve věku /tři a půl, pět, pět a půl/. Prostě HAVAJ.
    Víno sládne na jazyku.
    Jen – co s tím mláďátkem hrdliček, co mě v máji ku lásce zvali? Barča /kočička Kati/ ho ulovila.
    Kde hrdličky, co mi pod okénkem cukrují, mají hnízdo, nevíme. A jejich děťátko ještě lítat neumí. Zatím se stresuje v kukani pro kvočny.

    • Mirka napsal:

      Seděla jsem pohodlně usazená před otevřenými dveřmi, dívala se, jak déšť padá do smrků, když vletěl do zahrady párek bolestně cukrujících hrdliček.
      Hledali zraněné mláďátko, větší než oni sami, které vyplašeně přebývalo v krabici v pokoji, kam jsme ho odnesli, aby na něj na zahradě nedorážela jezevčice.
      Odnesla jsem ho a v dešti postavila na vysoký sloupek plotu.
      Za chvíli k němu oba rodiče slétli a po nějaké době jako zázrakem všichni tři vzlétli.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s