Od chvíle, kdy jsem psala tenhle článek, uplynul rok.

Už nějakou dobu jsem přesvědčená, že stará paní patoložka odešla z toho světa, dům tiše opuštěně chátrá.

Na dnešní mimořádně krásný den se snesl soumrak.
Dívám se k nebi z čím dál oblíbenějšího houpacího křesla pod třešní a nemůžu uvěřit, i když jejich lety znám už léta z chalupy. Netopýři. Strašně moc netopýrů. V lovu nad mou hlavou.

Jen málo domů v Kobylisích má půdy. Tajemné půdy proměnily se v méně tajemné podkrovní pokoje. A tak není pochyb, kde netopýři visí přes den hlavou dolů.
Dům staré paní se stává tajuplnějším.

Pražská Češka

Během našeho třítýdenního pobytu v Cabourgu porodila ta naše polodivoká Kočka bůhvíkde. Tedy nejspíš u stařičké milovnice zvířat, bývalé lékařky patoložky, v snově zchátralém domě na našem ostrůvku, ve kterém ještě pořád stará milá paní přebývá, neboť za hvězdných nocí vídávám v potemnělých oknech přitažlivého domu blikavá světýlka.Jednou ta světýkla zhasnou, kočky se rozutečou a se starou paní zmizí i tajemný půvab domu.Nevím, jestli ještě někdy osamělá žena vychází zrezlými vrátky z divoce zarostlé zahrady do poklidných kobyliských ulic, je tomu už pár let, kdy naposledy v doprovodu svých tří pejsků krmila mezerami v plotě za divokého štěkotu tři psy naše. Piškotami. Nejspíš ty její psíky nahradila všechna ta koťátka naší Kočky, která docela jistě nemizela proto, jak kdosi zavtipkoval, že na tom našem ostrůvku bydlí i majitelé blízké čínské restaurace.

Stalo se to v předvečer Vanesčiných pátých narozenin.

Za prosklenými dveřmi do zahrady to mňouklo. Kočka…

View original post 18 more words

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s