Poslední sněžná křeč aneb Ptáci to nevzdávají, tak já taky ne

Sletěla jsem z ložnice na křídlech županu, jak omámená střela. Někdo klepal na sklo dveří do zahrady a já někoho čekám. Byla to ale jen slepice. Arogantní slepice popuzená mrazem, klovala do dveří zobanem predátora.

Zrovna jsem si, zlehounka se probouzejíc, rozjímala nad obsesí myšlenek, co se vetřou člověku do hlavy pod nejrůznějšími vlivy výchovy, reklam či novinových článků a co se v mysli člověka promění v přesvědčení o realitě a člověk si myslí, že tohle je jeho skutečnost, že takhle to má být a přitom žije pod vlivem hluboce už zakořeněné myšlenky, která není ničím víc, než jen scestnou představou a to i navzdory tomu, že spolu s ním se jí drží stovky, tisíce nebo i milióny stejně naočkovaných.

Nepustí se člověk jen tak svých pěkně zažitých myšlenek, už je jednou přijal, už  jsou jeho. Nevymění je za jiné, neosvobodí se od balastu, do kterého ho noří, je přesvědčen, že tak to je, tak to má být.

Nevnímá své skutečné teď a tady.

Reklamy

8 comments on “Poslední sněžná křeč aneb Ptáci to nevzdávají, tak já taky ne

  1. Vojta napsal:

    Vlak – starší vlny s nenápadnou něhou zakrývají ty mladé…
    Zahrada – ovocné stromy je třeba prořezat, třebas i motorem, pak má táta v ocelových očích zaťaté odhodlání a tedy: ‚vem to ještě támhle… a támhle ještě taky‘. Tátovi je sedmdesát pět let. Posmutněle se vkládám mezi kastrované stromoví. Ale proč ne! Děláme to přeci pro zdraví těch stromů… a taky pro zdraví svoje! Čert vem estetiku i s holistikou. TOHLE to přeci chlapská práce – to zaprvé! – zvláště pak na skládacím a vysloužilém hliníkovém žebříku, který každou chvíli hrozí zhroucením. S řezáčem i s motorovkou. Zadruhé mě nic nenapadá. Adrenalin! Já bych teď ale spíš nějakou tu Adrianu, ale bůh ví, jestli by mi vůbec rozuměla…nebo já jí rozuměl… Na jménu samozřejmě nezáleží. Fantazie nekompomisně vyháním si z hlavy vybuzením motorové pily zn. Still – oranžová – do nejvyšších obrátek. Dobře jsi řvala, Lvice! Dobře řveš, krasavice! Zadruhé mě – právě – napadlo, že jsme na čerstvém vzduchu, a to je přece taky dobře – alespoň si, ‚až padne‘, lépe vychutnám svoje před-poslední retko. Nakonec tedy vyšlo slunce. Matka jednou v Benátkách povídala, že ‚nějaké počasí být musí‘, čímž mi vlahé sluneční lázně poněkud a natrvalo zrelativizovala – ale přesto…. Na retko už toho odpoledne nevyzbyl čas…
    Domů se vracíme automobilem. Sedím vzadu. Mlčím. Ubíhající Příroda za okny by mě svojí dynamickou svůdností na vnitřním klidu nijak nepřidala, vytahuji proto z batohu knihu.
    Za jízdy číst mi nijak nevadí!

    • Mirka napsal:

      Už dlouho jsem nejela vlakem.

      Zato dneska tramvají. Za 24,- Kč si můžu klidně jezdit půl hodiny. V jednom jediném vagónku mě hned dva mladí muži pouštěli sednout. Nejdřív jeden a pak ten druhý. Já si nesedla, i když jsem si sednout chtěla. Chtěla jsem si přečíst jednu příbalovou informaci. Já ale číst při jízdě stejně nemůžu.

      Zdálo se mi, že se na mě dívají. To nejspíš ta neobvyklá barva mého vyrudlého pláště (jednou jsem v něm byla na konci světa). Doma před zrcadlem mě ale došlo, že to bylo spíš barvou mojí tváře.

      Vracela jsem se z Bulovky, chtěli si mě tam nechat a zkoumat můj mozkomíšní mok. To k vůli tomu larvímu kousnutí. Díky chřipkové epidemii ale naštěstí pro mě nezbylo lůžko.

      Je dobře, že Ti ten vlak neujel, Vojto.

      • Vojta napsal:

        Vlak je pro moderní civilizaci – a pro hořkou poezii vůbec – nezastupitelným prostředkem. Alespoň v našem kraji, myslím.

        Vlak ujel, čekáš na nádraží, stáváš se tím nádražím, stáváš se špinavou lavičkou, ráznou paní pokladní, červenou čepicí, zeleným semaforem….

        V létě jsou vedle fermežových pražců nakupeny shnilé hrušky. Vosy mají orgie – ty bídné vosy, najednou tak překvapivě vzácné.

        Na slepé koleji odpočívá odstavený wagón. Bude tedy už napořád odstavený, ale tomu Wagónu to podle všeho nevadí.

        Jen některým lidem se sevře duše, a takovým pak zvlhnou… zvlhnou podle jejich založení.

        • Mirka napsal:

          Už dvakrát jsem se letos houpala na slunci v houpacím křesle pověšeném na větvi. Byla jsem zabalená do deky a bylo to oslnivě slibné.
          Malátně přiletěla ke mně už i ta vosa a zamotala se mi do vlasů. Vosa se bála a já se taky bála.

  2. Mirka napsal:

    Předloni, nebo ještě kousek dál do minulosti, když došlo na zahradě dřevo a zbyly tam jen pražce, řezals ty pražce elektrickou pilou a ta pila došla. Paks ty pražce rozštípal a udělali jsme si táboráček.

    Kouř stoupal vzhůru a pak se rozestřel po celých Kobylisích. Lidé v panice zavírali okna a my si ničeho nevšimli.

    • Vojta napsal:

      To odpoledne bylo včera…. To asi tušíš – víš…?

      Ale je to popsané odpoledne, popsané je to od začátku světa… – …… to je….

      A proč ‚pořád‘ říkáš, že Tvoje čtenářky nenosí – jak to jen nazvat – ty ‚spodní kalhotky’….?

      „Moje čtenářky nenosí kalhotky,“ snad tě cituji přesně….?

      Ach, kvůli pohodlí, říkáš… tak správně to říkáš – to pohodlí taky je důležitý – ach ty zatracený…

      Kalhotky….

      Utečou Ti ale ty čtenářky, to víš, když vyzývat mě budeš ku mým nářkům mým(sic) a poučením ‚zde‘!

      Utečou – kiš, kiš – a Ty se potom zblázníš… (do-čista!)

      Však varována jsi byla – více než jedenkrát – předem…

      Ať je občanskému právu učiněno zadost!

      Zůstaneme tedy prozatím na ‚této‘ ‚stránce’… nějak se to ‚vše‘ (snad) nějak vyvrbí…

      Anebo ne-vy-vr-bí –

      Aj na kalhoty-kalhotky možná (časem) dojde….

      Na žádnou ‚pornografii‘ se však netěšte!!!!

      To fakt Ne!!!!!

      Takže tak!

      Ahoj!

      V

      • Mirka napsal:

        Jsem ráda, žes překonal nevoli k veselejšímu „designu“. Je to tu lepší než v předešlé šedi, uvidíš. A nikdo Tě tu nenajde.

      • Mirka napsal:

        Jen jsem si říkala, jestli to řezání stromů nebylo předčasné, mrznou jim živé rány, možná.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s