Vojta s Loan aneb Digitální záhady

Hele Vojto, já vůbec nevím, jak k tomuhle došlo.

Reklamy

53 comments on “Vojta s Loan aneb Digitální záhady

  1. Mirka píše:

    Tenhle brouček z Angoly je pojmenovaný po Martinovi.

    http://species.wikimedia.org/wiki/Phradonoma_blabolili

  2. Vojta píše:

    A japaby to ‚nebylo možné‘, když samas to k ‚radosti mé převeliké‘ fotila-točila…?
    O dynamickém, intuitivně-kosmickém pojetí protagonistů (snímku) však nesmějí existovat nižádné pochyby… Tak!

  3. Vojta píše:

    To nás – hodné kouzelníky – nikterak nepřekvapuje…
    Však nevbředněme v duchovní pýchu nějakou…
    Ano, jsme zde svědky malého digitálního zázraku ‚v přímém přenosu’…

    Ty ruce samovolně vystřelující do Nebe… To je přesné…!!!

    • Mirka píše:

      Jen škoda, že si necháváš pořád svoje vlasy ženami stříhat a taky žes pořád tak hladce oholen…snad tak, jak to má být.

  4. Vojta píše:

    Oportunisticky stříhat, a oportunisticky holit…
    Klíďo to napiš takle… ‚Oportunista‘ – pokud správně tak-hle smýšlíš…
    Mezi námi, ani ten – dnes už trochu pozapomenutý – ‚schizoid úchylný‘ by ňa až tak něpohoršil…
    Pokud bych měl nějakou tu ‚možnost opravné obrany’…. Tedy sem s ním! Sem se vším!
    Toť přec svaté právo autorčino!

  5. Vojta píše:

    Však ano…!

    Neber to vše tak vážně, Probůh!
    Jsem ještě pořád ten učitel, tak se navýsost trapně přizpůsobuji nepsanému modu těch (kastrovaných) institucí, kde působím. A občasná změna též nezaškodí. Nelíbím se Ti tedy – inu, co (proti větru) nadělám…
    Míval jsem kdysi vlásky pěkný, černý – prstýnek, kudrna – kurňa posvícení – radost čírá to na pohled…
    Však co bylo, již tu není – moudří jako Ty to – během příštích dvanácti let – snad pochopí…

  6. Vojta píše:

    Něha je i v tom snímku: Poetry in Motion!

    Kobylisy Artiste Cinema – Slavná Roma – v hrůze z takové konkurence – zalézá do kouta… (smiley).

  7. vidoulsky píše:

    Tam vzádu, vidím takový šikovný žebřík. Myslíš že bych si ho mohl půjčit?

    • Mirka píše:

      Ten vysunovací lehounký a bytelný žebřík, tak dlouhý, že dosáhl až do samé koruny třešně, když třešeň ještě korunu měla, si zrovna dneska odvezl Aleš na statek. Pracuje se tam na střeše.

      Jestli se svým výlezem nespěcháš…bude mi ctí.

      • Mirka píše:

        Jinak tam nalevo vykukují ještě vysunovací štafličky…kdyby Ti stačily. To by zas ale musela být rychlovka, třešně, byť letos se zpožděním, začínají konečně červenat.

        • vidoulsky píše:

          Na rychlovky já už nejsem, třešně mám rád hodně zralé, sladké. Štafličky by mi nestačily, potřebuji něco bytelného, masivního. Polezu hodně vysoko, tak se musím spolehnout.

          • Mirka píše:

            Až do komína?

            • vidoulsky píše:

              Kolem korunní římsy mi neudělali těsnění, tam mi někdy fučí, tak musím ucpat. Jak jsi přišla na komín? Náš oblíbený nájemník z Berggasse 19? (Promiň, zase jsem za intoše, koupil jsem si knihu „1913“.)

              • Mirka píše:

                Kdepak, ten podvodník mě oblboval jen v mém mládí.

                Jen že komín je přece nejvýš.

              • Mirka píše:

                1913

                „Proust hledá ztracený čas, Malevič maluje čtverec, Kafka píše nekonečně dlouhé a nezměrně krásné dopisy Felice Bauerové o sňatku, Stravinskij a Schönberg se starají o neslýchané skandály, Duchamp montuje kolo na kuchyňskou stoličku, Kirchner maluje pořád dokola Postupimské náměstí. Patnáctiletý Brecht se stává šéfredaktorem augsburského školního časopisu a dvanáctiletý Louis Armstrong objevuje trubku. Joyce a Musil si dávají kapučíno v Terstu, Freud a Rilke pro změnu skleničku v Mnichově. V Essenu se otevírá prototyp prvního supermarketu Aldi, v Miláně zase první filiálka módního domu Prada. Do Vídně k Trojanovským přijíždí pod falešnou identitou jako Stavros Papadopoulos Stalin a v Mnichově prodává jeden rakouský pohlednicový malíř jménem Adolf Hitler své chabé městské veduty.“

                A mám přečteno.

          • Mirka píše:

            Na hodně zralé třešně ale pozor, často v nich bývají červi a taky moc rychle přezrajou a to pak nejsou k jídlu.

  8. vidoulsky píše:

    Tohle miluju, ty souvislost. Příští týden se v Terstu opět vyfotím se sochou Jamese Joyce na mostě přes jediný „benátský kanál“ který tam mají, na trhu poplácám po zádech bronzovou sochu Itala Sveva, ty Taliáni sochy umí. I ty moderní. To není jako „námořní tragedie Šalounova“ na Staromáku a ted k tomu ještě chtěj vrátit mariánský sloup. Aby se to jó tlouklo tak ještě dostaví radnici. Vůbec nechápou historii krajiny, že i jizvy a vrásky mohou být krásné, o torzech probouzejících fantazii nemluvě. Jen aby se investovalo. Ale jak tak čtu „1913“ – tak Europeana mě nějak dostala víc. Já vím že O. je asi stále jiného názoru. V Piranu si aktualizuji gravatár – pivotár, ten původní, je deset měsíců starý.

    • Mirka píše:

      Rád se vracíš po vlastních stopách. V Terstu bys byl doma, kdyby ses narodil před 31. říjnem 1918. Těším se na aktualizovaného ať už s plechovkou či bez.

    • Mirka píše:

      Nad zákonitostmi souvislostí příjemně žasnu denně. Přes lehký údiv působí útěšně.

  9. Vojta píše:

    Grrr!

    Vidím Tyč a Kolo – ten plachtou krytý starý bi-cykl,
    A taky vidím kládu jakousi – respektive její kus,
    O skleničce – (levitující nad ubrusem; uvnitř tušit rudé víno) – nemluvě,
    Vzadu potom zelení se křoví červnové…
    A před Loankou talířek (ten, pravda, se nezelení, ten popsat je nad mé síly)…

    Vidle ovšem… Vidle nikde žádné Nevidím….!!!

  10. Vojta píše:

    No jo, chytal – dávno již tomu…

    Na dětských podnikových rekreacích – na Jizeře a na Lužnici hlavně…

    Oj, Vy české Řeky, bývaly jste života-plné dívky… ve Vás jsem lovil, do Vás se nořil…

  11. Vojta píše:

    For Vidoulsky only:

    Ten ‚žebřík‘, to je ‚v kontextu snímku‘ věru ne-obyčejný žebřík…

    My Rasputinofilové tomu říkáme ‚Ljéstnica Jákoba’…

    Takže tak….

    • vidoulsky píše:

      Ano, ano, takto jsem se chtěl tematu zmocnit, byv inspirován Tvým úžasným biblickým gestem; – jak ukazuješ k nebi s pacholetem na klíně. Konzumace červeného vína i pozdní hodina mi však neumožnily složitější vyjádření myšlenky, byla-li jaká.

      (Případné hrubky průběžně opravuje Mirka)

  12. Mirka píše:

    Tak jsem si na dnešní večer, abych dostála všem souvislostem, připravila dva filmy:

    „Rasputine“ a „Jakubův žebřík“

    • vidoulsky píše:

      Jestli ale chceš film o souvislostech, v duchu „1913“, tak vřele doporučuji „Deja Vu“, ale nevím jestli ho na netu seženeš, ale mohu ti ho případně převyprávět.

      • Mirka píše:

        Jeden “Deja Vu” jsem už viděla. I ten na Tvoje doporučení. Na to já vždycky dám. Ten byl z roku 2006 a teď si tedy stahuju ten z roku 1989. A mám dívání do zásoby.

  13. Vojta píše:

    Ano, ano, však se skromností sobě vlastní rád připouštím, že scéna se připravovala již delší čas – v tzv. ‚Bránách Věčnosti’… Já jsem tedy Přišel, hnedle nato mně podstrčily to tmavé Pachole-Jezule, a ve chvilce ‚bylo posekáno’…Vem-koncem ale ‚dost dobrý’… – to gesto biblický, to mně bavilo… No bóže..

  14. vidoulsky píše:

    Brány věčnosti? …tehdy… Přišel…pachole Jezule…ajvaj nejsou voni křesťan? Jejejej.. to bude problém jako s tím žebřem. To neni jen tak pučit slušnej žebř ňákýmu machometánovi nebo snad i křesťanovi…

  15. Vojta píše:

    Já mám na chalupě žebřík svůj… – dokonce dva – a jeden je dřevěný, lehce vykroucený.
    Nic si tedy půjčovat nemusím, nechcu a taky nebuBu… (držím-li se žebříků teda, cha!).
    Křesťan jsem nominální, jinak obvykle u-spokojený s tím ‚kouzelnictvím’…
    To (kouzelnictví) mají křesťani všeobecný normálně vod svejch authorit zakázaný – to ale snad dobře vědí…
    Jen doufám, že nedostali z toho všeho nějaký nervy zbytečný; to by ňa moc mrzelo…
    Věc je snad jasná, alespoň ‚provozně’…!?
    (Poslední řádky jsem už ani nijak ‚nerýmoval‘, a to je ‚co říct’…)
    Grrr!

  16. anina píše:

    Mirko, no..nějak divně jste to asi omylem nastavili, ale to je náhodou dobrý :))

  17. Vojta píše:

    Nic jsme nenastavovaly, anino!

    Miri, ‚kapitalistický B‘ je sice dobrý – výborný (fakty fakt!), ale vlastně mě zrovna napadá, že si můžeš (takto a podobně) ‚ty příspěvky‘ v zásadě a po libosti upravovat podle sebe! (Ať už jde o ‚anina‘, ‚Vidoulský‘, o ‚moje kouzelná maličkost – Vojta’…
    Já vím, že ‚toto‘ asi (t.j. určitě) neděláš, ale možnost takovou máš, a je jen otázkou času… no safra!

    Safra, safra…. (nemaž, nemaž mě teď nic – historie bude jednou na Tvé straně – možná…).

    • Mirka píše:

      Možnost takovou mám – ono nebuBu je tedy v pořádku (toho Freuda zas tak zatracovat nebudu) a Tvá tvrdá Y, jakože my (dvě) holky taky – všechno Tvé zakaleno zůstane všem budoucím generacím, dokud je Slunce nespálí nebo k srážce planet nedojde. A možná i pak.

      (Dojemná knihovna archivuje na věčné časy každé dva měsíce.)

      Anina ví, Vojtěchu, že jsme vědomě nic nenastavovali a já už i vím, jak k tomu došlo. Žijeme v zázračném světě.

  18. Vojta píše:

    No moje řeč!

    Jen jsem měl trochu obavy, abys ‚to‘ nebrala jako snad nějaké zpochybnění (snad) Tvé athorsko-editorské Snahy. Když mě v těchto dnech něco napadne – a pokud to ‚monitor unese‘ – tak to raději napíšu přímo, tím spíše, že ‚tam u Tebe‘ visím až úplně nahoře… – a již drahný čas! Visím tam za protagonistu vrcholově ‚sprostě podezřelého’… (Loan ovšem je vynikající – nikdo ji nepodezřívá…).

    Tak snad vbrzku napiš zase něco nového, vraž tam fotku koček třeba… Ať to ‚biblické video‘ raději už sejde veřejnosti z očí… Dobrého po-málu…! Že ano…?

  19. Sara píše:

    Mirko, čím to je, že všichni vypadáte tak úžasně…francouzsky ??..

    • Mirka píše:

      Možná to bude tím vínem, Sáro.

      Ale nejspíš i proto, že pravlastí Keltů (Gálů, jak je nazývali staří Římané) byla i Česká kotlina. Kmen na našem území se nazýval Bójové, v úředních římských záznamech pak Boiohae, v překladu z latiny cikáni. Podle nich se i našemu území dostalo nejstaršího názvu Boiohaemum (Bohemia), tedy cikánské sídliště. Pár nás tu nejspíš mezi Slovany a Germány nějak přežilo.

      ***

      Čím to ale je, Sáro, že pomyslím-li na Tebe intenzivněji než obvykle, někde nějak se mi pokaždé zjevíš.

      Dneska jsem pomyslela na to, jestlipak, až se spolu zase sejdeme v údolí, budeme jedna druhou v radostném souznění překřikovat a nebo jestli budeme jen tiše upíjet ze sklenic, naslouchat lesům, horským loukám a pozorovat v plameny ohně.

      • Sára píše:

        Miru, asi proto, že i já na Tebe intenzivně myslím..je to zkrátka ve vzduchu. Nevím, která z těch možností je lákavější, ale líbí se mi všechny představy, které souvisejí s Tvým světem..
        A ta Francie , která vás všechny provází je vzrušující o to víc, že v létě ( asi už to tak vypadá) doopravdy do Francie pojedu

        • Mirka píše:

          Přeju Ti, abys měla průvodce, který Tě nebude vodit po turistických cestách.

          Kdybych se i já, Sáro, ve stejný čas (což není tak docela vyloučené, i když to v tuhle chvíli neplánuju) ocitla v Normandii a Tys byla poblíž…

  20. Vojta píše:

    Nad čímžasl Járy Boží… to nikdo neví…

    Nad čím žasnete Vy… je s velikým podivem…

    Francouzové jsou sice špatný vojáci, a líný a špatný milovníci…. – ale miluju tu Francii –

    (tak to raději nechte na hlavě a na mě)

    • Mirka píše:

      Říká se, že Keltové nepsali proto, protože věděli, jak se vše neustále proměňuje (i jejich vědění) a že psané se stává dogmatem.

      Kolik už jsi měl těch líných a špatných milovníků?

      Svému velkému podivu můžeš porozumět jen Ty sám se svým jástvím, Vojtěchu. Píšeš si tu na sklonku noci nebo časně zrána?

      Ani Milan Lech Vidoulský, velký Gál, nemůže tam odněkud od jihu reagovat.

  21. Vojta píše:

    Mé ‚jáství‘ již jest rozpuštěno s cukrem v limonádě…
    Francouzů nicméně bylo povícero…
    Píšu většinou – jako i posledním případku – za ranního rozbřesku…

    S Kelty, psaním a proměňováním… – v principu s nimi i s Tebou souhlasím.

    Co se Milana týče, toho neznám osobně, takže nevím, pokud nemůže reagovat od Jihu, dostane se určitě – někdy zase – na Sever!

    Ty světový strany – ty názvy – to je přeci jenom Konfekce. Za vším hledej Koule!

  22. Mirka píše:

    Tak už ne ženu? Ani peníze ne? Co si mám pod tím „Koule“ vlastně představit? Upřimně – spojení „Má to koule“ (apod.) se mi v duše protiví.

    P.S. Za ranního rozbřesku uléháš nebo vstáváš?

  23. Mirka píše:

    Já vůbec nevím, co to takový PIXER na Facebooku vůbec je, ale občas mi přijde upozornění, že někdo „liked your photo“.

    Podaří se mi občas vskutku zajímavé záběry. Zasloužila bych si právě teď lepší fotoaparát.

  24. Vojta píše:

    Jo… to jsem já… ta horní fotka … a v našem věku…

    Vše edituje Mirka – zatím skvěle!

    Ale tam dole… tam dole zase….

    Víva la diferáns – (ať Francouze z-tiším)!

    • vidoulsky píše:

      Hezký hodinky, – nicméně okov času.

      • Vojta píše:

        Tak to je omyl nad omyl, a zmatek všeobecně –

        Chronograf co vidíš na ruce — to nejsou žádný hodinky…

        Možná to byly tzv. ‚ruský hodinky‘ – ‚časy‘,

        Djó, to bejvávaly časy…

        HODINY JSME MĚŘILY NA MINUTY…

        … a okovy coby e-vokace…

        (je to ‚na palici‘, já vím, ale líp to napsat neumím)

  25. Vojta píše:

    Miri, tam na TEN Tvůj blog – a že voní dálavama, safra – posílat bych chtěl jenom ty Básně….

    (pro neznalce e-zoteriky?: je tam ten kondicionál-kancioniál – Kurňa – ještě pořád)

    V Břeclavi je ‚o krok blíž‘, povídaj‘ TO v televíz…. ! (ať se TO rýmuje).

    (a jestli se ani TOHLE holkám… tak už vážně nevím)

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s