Jak jsem zbledla podruhé aneb Věčná optimistka

Nejen díky posledním dnům, kdy jsem zahradu téměř neopouštěla, ale i díky třem týdnům pod jižním sluncem, byla jsem opálená skoro jako letní J@L v údolí.

Opálím se snadno, nemažu se, se Sluncem nemám problémy, barví mě krásně dozlatova, tak jak to mám ráda.

V lednici už dlouho stála karafa s vymačkanou šťávou z citronů, zdálo se mi, že chytla nějaký nádech už a protože jsem si zrovna četla:

Citron osvěží pleť.
Citron je nepostradatelným pomocníkem při vaření a v domácnosti si poradí při úklidu coby náhrada za mnohdy drahé čistící prostředky. Možná ale netušíte, jak užitečný může být, když tělo a pokožka volají o pomoc.

A moje tělo a pokožka o pomoc volaly. Osvěžit, to bylo zrovna to, co jsem potřebovala. I když zbožňuju společnost “svých” maličkých robátek, pocítila jsem náhle po jejich odjezdu nepříjemnou únavu.

Do lázně, kterou jsem měla už připravenou, vlila jsem tedy celý obsah karafy. Prolítla mi sice hlavou vzpomínka, jak snadno ten citron vyčistil zaschlou skvrnu od vína…

Ležet v citronové vůni bylo úžasné, dočetla jsem si v ní bestseller a čím dál svěží přemýšlela, jestli bych si taky nějaký takový bestseller nemohla vymyslet. Fantazírování mi ale nejde, to už vím a opisem poklidného života, kterým žiju, žádný bestseller vzniknout nemůže.

“I když, kdoví, co mě ještě čeká,” pomyslela jsem si a vystupovala z lázně, abych se nechala Sluncem osušit.

Čekalo mě překvapení. Zlato z mé kůže se vytratilo. Citronová koupel mě doslova vybělila.
No a co? Slunce ještě svítit bude a citrónová koupel mě nejen osvěžila, ale možná i zjemnila pokožku celého těla, jak dál psali v článku plném citronových rad…

Advertisements

3 comments on “Jak jsem zbledla podruhé aneb Věčná optimistka

  1. zarox21 napsal:

    Nepoužívejte bělidlo (je častý komentář na letácích o údržbě některých materiálů…) :-)

  2. Mirka napsal:

    Ještě že jsem s sebou do té citronové lázně nevzala Loan, která koupele miluje.

    Svůj starý a jediný fotoaparát půjčuju k uměleckému vyžití i dětičkám. Zdál se mi už příliš upatlaný a tak jsem ho postříkala ironem a vyleštila. Od té chvíle snímám svět v modrém oparu.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s