Nejen konec dobrý měla by mít každá pohádka aneb Co se v mládí naučíš

Malý André v dunách u oceánu rok co rok kopal jámy ne pro mamuty, ale pro slony docela určitě. Jednou když jsem se vracela z tržnice vypadal náš dům jako divadelní hlediště. Lidé opřeni o zábradlí balkónků sledovali něco, co mě unikalo, kol kolem jen já s nákupním košem.

Jak jsem se blížila k té duně pod domem, zahlídla jsem pohyb, jako když krteček maličkou lopatičkou vyhazuje písek na obrovskou hromadu. Když jsem přišla blíž, spatřila jsem hlubokou a širokou jámu, kterou začal André ráno hloubit, ale nikoho v ní. Až když jsem došla k jejímu okraji, zahlídla jsem na dně Andrého svalnaté opálené štíhlé tělíčko, které kryly jen krátké kalhotky a zlaté vlasy do pasu.

To už ale k jámě přicházel houf starších dětí s lopatkami v čele se žandárem. Žandár poručil jámu zasypat. Svolal ty děti, bylo jasné, že  sám malý chlapeček by ji zasypával nekonečné hodiny.

Na chvíli se André postavil proti tomu houfu, s odhodláním svoji jámu, na které celý den pracoval, uhájit.  Bylo mi ho líto, i když se po té, co se z útrob Země vyšplhal nahoru ozval potlesk z balkónů. Divadlo, které diváci sledovali během celého dne, skončilo.

Nepochybuju o tom, že bazén na zahradě André tohle léto vykope. Přesně tak dlouhý a hluboký a široký, jak si ho přeju. A já pak budu jednou vykládat svým vnoučatům, až budou skotačit ve vodě:

„Tenhle bazén vykopal váš tatínek vlastníma rukama, děti.“

***

Ležela jsem ve vaně, snažila se ignorovat následky včerejší noci, do které jsme vtáhli i Andrého s Kati a poslouchala skvělou muziku v přenádherném rozsvěcujícím se svěžím ránu.

***

„Pohádka by neměla mít jen dobrý konec, celá by měl být dobrá“, řekl Atanášek, přepsal pohádku a i Marko se snažil něco k té pohádce připsat.

Atanáš léto 2013

***

Espresso – mnoho, tři domácí vejce do skla, sůl, pažitka, topinka zalitá oliov. olejem/čaj šalvěj/ dušená mrkev a kedluben na oliv. oleji, bramborové knedlíky na cibulové nati v olivovém oleji, vejce, salát s červené řepy – citron, oliv. olej , sůl, datlovky od Araba, dřeň mrož – dezerty většinou vynechávám, ne dnes /kefír z tibetské houby/ citronáda/gazpacho se snítkou máty –  je právě 17.45.  Pro dnešek s jídlem končím.

Reklamy

7 comments on “Nejen konec dobrý měla by mít každá pohádka aneb Co se v mládí naučíš

  1. kaschika napsal:

    Chachachááááá, pohádka je naprosto parádní, to je teda něco!!!
    Bazén už předem závidím, a že ho André vyhloubí, o tom nepochybuju. A s tou jámou, tedy postupem místní policie, to bylo dost necitlivý, měli by mít povinně psychologii, jojo.

    • Mirka napsal:

      Musela jsem ale uznat, co těch žándárů se týče, že kdyby se nějaký noční opilec zatoulal ve tmě do dun nebo i přes den malé děťátko v rozeběhu…

      Co bazénu se týče, včera mě oslovil můj druh v dobrém i zlém a nevěřícně pravil:

      „Většího blázna jsem nepoznal…“

      O to jsem vděčnější Andrému, který už od mala vrhá se se mnou do všech mých plánů, které mám potřebu realizovat ještě dřív než se všemi důsledky proběhnou mou hlavou. Dřív jsem měla stejného parťáka v mojí mámě.

  2. Desperádo napsal:

    Ta pohádka je moc krásná. Klučina se ve světě neztratí :))

  3. Liška Ryška napsal:

    Haháááá, Karkulko, do toho!!

    A kolik bylo kopáčovi jámy let?

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s