Zrána mi zebou bosá chodidla

Dnešní noci jsem se probudila ze dvou snů. Z jednoho dojemně smyslného o Hanákovi, na jehož křestní jméno si nemůžu vzpomenout.

Herec byl ve snu milý, daroval mi dvoje plavky, ze second handu, jak mě hned ve snu napadlo, ale možná jsem je podědila, jak mě ovšem napadlo až teď.

Plavky se mi nelíbily, pokrytecky jsem to herci neřekla a zastrčila je až dozadu na zaprášenou polici v tom hangáru, kde jsme i spali. Já v tom hangáru nemohla dýchat, dusila jsem se a Hanák mě tiskl v náruči a já se dusila ještě víc. To mě probudilo.

Ve druhém snu pro mě moje maminka uspořádala narozeninovou oslavu. A protože já neslavím žádná výročí (oslavuju přece každý den), uspořádala pro mě tentokrát tu oslavu opravdu velkolepou a s dary přišli všichni ti, se kterými jsem se kdy ve svém životě potkala, dokonce i ti už mrtví. Lidé byli všude, v prostorných pokojích tmavé vily, i na rozlehlém temném dvoře.

Ačkoli jsem se radovala z mnohých setkání, ze všech těch darů, z toho budoucího odpadu, kterým je svět přeplněn, jsem byla upřimně nešťastná a myslela jen na to, jak se toho všeho zbavím. Na hořící bazén jsem si ve snu nevzpomněla.

Naštěstí mi žádný z hostů nedonesl řezané květiny, všichni už dávno vědí, že já řezané květiny (snad z těch dob, když jsem je vyndavala zetlelé z váz a házela je za hřbitovní zeď) nemám ráda.

Na hřbitovy už léta nechodím a nesmírně oceňuju moji maminku, že mi to ještě nikdy ani náznakem nevyčetla, ačkoli na hroby sama se svou starou naleštěnou škodovkou jezdí každý týden.

Snad mi to nevyčítají ani ti shůry, snad vědí své, nejspíš ale nevědí víc, než co my víme.

***

Kati, která právě vložila do trouby jahodový koláč „Tvarohové pohlazení“, nahlídla se svým krásným úsměvem do mého „salonku“:

„Tak co ty, blogerko…“

***

Káva, jahodový koláč, zelený čaj/bramboráčky s brambor a cukety, kefír z T.H./jahody/pečený kukuřičný klas podle Nero Wolfa/okurkový salát s kefírem z TH/čaj šalvěj

Reklamy

69 comments on “Zrána mi zebou bosá chodidla

  1. Vidoulsky napsal:

    Ty znáš Nero Wolfa?

  2. vidoulsky napsal:

    No to dá rozum, ale jak mi tu kuchařku předáš fyzicky. Už skoro tři roky jsme se neviděli. jsem moc zvědavej. Ve středu jedu do Terstu na čtyři dny, tak tam?

  3. vidoulsky napsal:

    Pořád mě byl název tohoto příspěvku nějak povědomý, někde vzadu v hlavě mi cosi říkalo: to už jsi někdy slyšel.

    http://www.ujdeto.cz/lyrics/jan-werich-jiri-voskovec/chodidla-cz/

    • Mirka napsal:

      Jak aktuální téma!!!

      lékaři zavaří nám léky do jídla
      místo aby nám zahřáli chodidla

      • vidoulsky napsal:

        Iren,
        spáruj mi prosím ponožky, blíží se zima.

        • Mirka napsal:

          BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA BLÍŽÍ SE ZIMA

          Ze zoufalství štupuju.

  4. Vojta napsal:

    Variace na Charmse (a na pána Tersta taky teda…):

    Onehdá:

    S VYPLAZENÝM JAZYKEM DORAZIL JSEM KE SVÉ ŽENĚ MARCELE – V DOKONALE PODAŘENÉM PŘEVLEKU ZA OSIPA…. (byl jsem prostě převlečený za Osipa).

    „Vitej Orloji,“ vzkřikla Helenka, a při loupání cibule si pak hnedle a samo-libě zaškubala ručkama…

  5. Vojta napsal:

    ‚Vy, kdo máte řadu poslední, přijdete na řadu poslední, to se dobře pamatuje,‘ hlásil Šlitr, ten jak jsme spolu chodívali na ty procházky na Mrázovce – to byl ten Litr ještě dosti živej…

    Vojta: 9.54
    Vidoulsky: 10.12

    Mr. Vidoulsky však šalebně – hurňa – zneužívá svých znalostí technických – svých blogovacích technikálií – a (jako zviře nějake rozdrasane) rve a rve až tedy narve se… – přede mě…

    Takže veliká Gratulace, Pane! (Brek-brek, fňuk, fňuk)

    • Mirka napsal:

      Je to prosté (nikoli sprosté). Lech Tě nepředběch.

      Jen reagoval „odpovědět“ na komentář a to se pak reakce sama přirazí ke komentáři, ke kterému náleží.

  6. Vojta napsal:

    A do třetice, když už tak…

    ‚VOLEJ, VOLEJ, VOLEJ-LEJ,‘ prozpěvovala si ve své době – ZCELA (NE)POCHOPITELNĚ – ta pěnica naša sévero-moravská – slečna Věra Špinarová (žádný ‚koukatelný‘ video jsem však ‚v tubě‘ nenašel, ale třebas Ty, Miri, budeš mít ‚šťastnější ruku’… – plus tedy ty technikálie).

    (To bude zase den… ‚… jak máš mě rád…’…)

  7. Vojta napsal:

    Tak lepší než nic…

    Taky už teď na Tvým blogu sjíždím tady Do Nebe Volajícího Klipa tak asi tak už posedmý, poosmý… – teď právě podevátý…, však víš, jak málo mi stačí…

    A nohy tedy ‚tancujou samy‘, a taky – ještě k tomu – mám teď ty nohy takový pěkný – opálený…

    Hmmmmm… Mňam, mňam…

    Ach jo!

  8. Vojta napsal:

    Místo ‚Vitej Orloji‘, opravujeme na ‚Vítej Orloji‘ (dlouhé měkké ‚íčko‘, čárku mezi slovy však raději nepřidávat – zase jsem se – a zcela po právu – nechal unést vlastním geniálním Charmsem – pramálo přitom však věnoval se té – dnes více než kdy jindy potřebné – dia-kritice – já jsem, Bože, taková Houska, Sakra…).

  9. Vojta napsal:

    Ad chodidla:

    O Tony (skoňovat nemusíme) Brychovi (‚Chodidla‘) mi raději už nic nevyprávěj… – v Tubě nic nehledej, nic tam taky není…. Snad postačí, když naznačím, že ‚bejvávaly to parníky džezový, Tonym Brychem krásně zmalovaný‘ (do uvozovek dávám v mé hlavě právě zrozený – nevím jak to nazvat — nazvěme ‚to‘ ‚kouskem text-appealu’…, ok?)

  10. Vojta napsal:

    A pokud už jsme tedy u bratra Lecha a u Špinarky:

    V originále pro změnu švarní post-hipíci (plus ona glamorósní blondýna) ‚SOLEJ, SOLEJ, SOLEJ-LEJ…‘ – a jak hezky česky jim to ‚solení krásně zní‘ , úplně jsem z toho všeho vyvařenej, možná se právě začínám z toho solení všeho pomočovat -… z toho.. solení… ze všeho vlastně… – z těch svejch nohou opálenejch, z Charmse, z Brycha, taky z toho Valenty ze Vtelna…. (Soley, Soley – Middle of the Road)

    • Mirka napsal:

      Piš a piš a třeba až do večera a všechno co chceš a všechno, co Tě napadne, vypiš. Já si to přečtu.

      Dneska nám Slunce nevyjde. Já budu vozit nepotřebné do velkoobjemového kontejneru. Dřív, než mě zase napadne všechno podpálit.

  11. Vojta napsal:

    Teď už však psát nemohu. Pevnou hůl, v ruku svou pevnější béřu, sic kupovat jdu sobě – novou kalhotu… Tak až večer (třeba zase) ‚něco bude’… Drž mi palce (s tou kalhotou)…

    • Mirka napsal:

      Seladone! Však Ty se zase trefíš přesně.

      • Mirka napsal:

        Já vím, že „seladon“ trefný ale moc není, tedy alespoň co uhlazeného chování se týče.

        • vidoulsky napsal:

          Gentleman myslím postačí. Což mi připomíná definici G.B.Shawa: Gentleman je muž, který když upadne dámě kapesníček, přistrčí jí ho nohou.

          • Mirka napsal:

            Taky řekl:

            „V životě ženy poznáme sedm období: batole, dívenka, slečna, mladá žena, mladá žena, mladá žena, mladá žena.“

          • vidoulsky napsal:

            Dík, hned jsem to viděl ale nechtěl jsem to rozmazávat.

            • Mirka napsal:

              Ten Tvůj citát by mě ale seděl spíš na Arthura Schopenhauera.

              • vidoulsky napsal:

                Možná jo, jen jsem chtěl být za vzdělance.

              • Mirka napsal:

                Nevím, kdo tohle řekl, ale G.B.Shaw bez své ženy umíral jak labuťák a o sedmi obdobích žen smýšlí stejně jako já.

                Oproti tomu jsem si čítávala Schopenhauerovo „O ženách“ (Přiznávám, občas jsem s ním antifeministicky souhlasila. To Ti ale jen šeptám tajně do ouška.), dokud mi tuhle knížečku jeden macho neukradl, snad aby z ní mohl citovat svojí ženě.

                Galantnost a zbožňování žen bylo Schopenhauerovi až nezdravě protivné. I mně se jistá forma galantnosti trochu protiví. Třeba zrovna ta kapesníčková. Fuj! Ta je mi obzvláště podezřelá. Naopak zbožňuju galantnost Tvoji, Milane Lechu Vidoulský.

                Měl by dneska ze mě dneska ovšem radost, Schopenhauer, jak se rvu u velkoobjemového kontejneru. Za odměnu jsem si ale koupila víno a podpálila pod nejlepším svým polenem v krbu.

  12. Vojta napsal:

    P.S. Ještě mi udělej toho Orloje – Dík!

    • Mirka napsal:

      Ze stejného soudku, ale trochu jinak. Tobě, manželky nemaje, pro radost.

      Strašná smrt

      Jednou jeden člověk maje pocit hladu
      seděl za stolem a jedl karbanátky
      Nad ním stála jeho manželka a pořád omílala
      že v karbanátkách je moc málo vepřového
      Ale on jedl, jedl, jedl, jedl, jedl, dokud někde
      v útrobách nepociťoval smrtelnou tíhu

      A tehdy odstrčiv zákeřný pokrm
      zachvěl se a rozplakal
      V kapse přestal jeho zlatý orloj tikat
      Vlasy rázem mu zbělely Zrak zprůzračněl
      Uši mu spadly na podlahu
      jako když z topolu shazuje podzim žluté listy

      A potom náhle zemřel

  13. Vojta napsal:

    Tak jasně že jsem mohl a (gentlemansky) asi taky ‚měl‘, měl jsem být u Vás na tom-hle ‚diskursu‘ však Lipo čínský, Lipo Veliký tak uchvátilo mě… – takže piju víno – solej to (to fakt solej) se mnou od severní Kalifornie přes kanadský jezera totiž až někam do tej Paříže… solej-lej, solej, solej … toto nenapodobim – všechny páky jsem ale Vyigriš… – potom co jsem si zjednal ty ruský pravidla (krutý pro blbce)… – a Ty nerecenzuj už – až tak-hle moje ‚příspěvky‘, sic Ti zase urvale Uši!….A je to tam Tak!! Díky! V

    • Mirka napsal:

      – a Ty nerecenzuj už – až tak-hle moje ‘příspěvky’……….!!!!!!!!!!!??????????

      O čem to píšeš, Vojto? Co se Ti tu přihodilo? Nebo přehodilo?

  14. Vojta napsal:

    Solil jsem v Metru ukradenou slánkou Ty lidi – Benga s Kolama pak marnně mě honily…

    Zajíci některý se tomu aj smály – po dědovi Michalovi jsa blázínkem – rouďi to Solej – jse ale zebarikovanej… majitel domu ale nemá smysl pro muziku ani pro vtip ani pro Vojtu… Ach jo… (solej – Aáá-jem fí-ling so emtí-í-í-í… a já nemůžu si nijak pomoci)

  15. Vojta napsal:

    Některý mě chtěj dát na ‚Kopeček‘, ale hodný Benga (potom co jsem jim vysvětlil, že jsem ten britskej bejvalej špionážník, tak mě nechaly, že se poraděj s plukovníkem – na ‚plukovníkovi‘ ale Trval a Setrval – už jdou zase po mě – solej-lej…. promiň nepřesnostik…

  16. Vojta napsal:

    Prostě mi ‚jeblo‘ v přímým přenosu… Jsem zamilovanej do roku 1972 – proč tady není Andulka… – ocenila by duši psa a bojovníka obojka obojetníka (no tak jeblo mi.. solej, solej) V

  17. Vojta napsal:

    Tak asi ty Benga ocenily nějakou mojí strašlivou sílu v těch rukouch i nohouch – díky Táto, Díky Lese, díky ŠTILKO… (začínal jsem ale na ‚Homelite‘) … Díky Vám dívky, co jste mě atd… Díky Světe, mamko. babičko překrásná moje milovaná, brečím tu u klávesnice – nic mě nemiluj, takovou ‚cíťu vlastní sílou posedlou’… nemohu dýchat.. špatně… Solej-solej!

    • Mirka napsal:

      Mohl bys nějak blížeji popsat „Benga s Kolama“?

      • Mirka napsal:

        Aha, už vím, google ví skoro všechno:

        Čert, ďábel se řekne romsky beng. Do argotu se dostal v přeneseném významu: ve španělštině bengui „ďábel“, ale též „policista“, v češtině benga, beng, bengo, bengóres, benka „policista“, bengaboys, bengové „policisté“.

        Takže politajti v autě?

  18. Vojta napsal:

    S ‚koltama’… ale nevím, co te´oblíkaj… psal jsem to v rozrušení… jen jsem řek: ‚Napíšu rychlou zprávu, a pak se mě pokuste zase mlátit… ale Benga to jen pozorovaly… to je těžký nájemníci celý ráno prosolený, říkal jsem, že jsem blbec a blázen a že jsem hodnej strejda… ‚hodnym strejdou‘ jsem si pak ale nejvíc ‚zapařil-zavařil’…. Ach jo.

  19. Vojta napsal:

    To ‚solení‘ to je -pro eventuání čtenářky -‚sluncem kropení’…

    Něco jako ‚Aóo Slunce, Slunce, Slunce-lej‘ – maminku češtinu miluju jako sestru ale v tomto případě se přidržím (raději) – převzaté do Britanie – francozštiny…

    Mohu nabídnouti sice (jak každej tuší): ‚Aóó K-Olej, K-Olej, k Olej-lej‘ – to však – jakž mnou samým správně naznačeno ‚zavání papírem’… Takže Sojej-lej, Solej, Solej… Raději! Děkuju.

  20. Vojta napsal:

    Ty všechny moje překlepy – Miri časem třebas opraví – vůbec ‚to‘ teďkoň po sobě teď vůbec nečtu..

    • Mirka napsal:

      Jen často nerozeznám překlep od úmyslu. Rodové koncovky v množném číslem už sjednotils zcela. To mě občas mate. A tak si představuju, jak tě honí dekoltované policistky.

  21. Vojta napsal:

    Kdybych ‚tam‘ přijel – v dokonalém převleku za Grišku Rasputina – tak mě hned-le zahrabeš pod slepice do hnojiště vidlema – Solej-solej – pochopitelně jsem to ‚musil‘ na mobilu pustit Lauře… a pochopitelně to zavání… ‚živým tancem‘ – Aničko, Sluníčko, proč jsi tam u jiho-čechů, a né se mnou teď tady – Solej, Solej….

    • Mirka napsal:

      Musel bys ale jen šeptat nebo jen tiše sedět a pozorovat koťata. Případně si místo s Aničkou pohrát s Jardelem a Vaneskou. Ale docela tiše. Třeba je učit čas na papírových hodinách.

  22. Vojta napsal:

    Sláva! Kráva dětem mléko dává! Na voleji prskly a praskly všechny ty mý ‚talenty‘ – mělas pravdu, Metro to jen ‚tak-tak‘ že uneslo….

  23. Mirka napsal:

    Co je to ale, chlapci rozmilí?
    Já piju — vy jste z toho opilí!
    Měsíc se motá, žvatlá ke stínu,
    ten se snítkou zas tančí jasmínu,
    jen já tu sedím klidně při víně,
    jim připíjím a v dobré hodině.
    Tož loutnu sem, a píseň se mnou notˇte,
    pak na kutě mě, chlapci, doprovodˇte,
    vždyť do jedné se vejdou postele
    kumpáni světlé noci veselé.

    A zejtra navečer, až první hvězdy vzplanou
    u vína v loubí, chlapci, na shledanou!

    Li Po

  24. Vojta napsal:

    Li Po Libeňský nerozumět moc tej administrativě….

    Jest s ním proto zacházeti vlídně a jemně –

    Jako s jazzovou krajkou….

    Dokázala bys to…(?)

  25. Vojta napsal:

    Trochu jsem si ‚schrupnul‘ – to snad ještě není zakázaný… ?

    Rostropovič na svý čelo, na cello si hraje –

    Nad Osudem lamentuje…

    Vše čelisti nejlepčí,

    Nad osudem lamentují…

  26. Mirka napsal:

    Právě se mi obrazem! ozval M.L.Vidoulský přímo z Terstu.

  27. Vojta napsal:

    Belinda má ji má – tu ‚Snědou Pleť Indů’….

    Jiří Štědroň – Belinda

    (…. tak teď už je to snad celkem jedno – tak jí tam vraž – tu Belindu jednu tady na hausbótu – prosím…)

  28. Vojta napsal:

    … a za Vidoulskym / srdce mi pouká…

    (má z vodních řas roucha totiž)

    Bejvával to Českej lid, lid vynalejzavej – aani jsem se nepodívalval, kdo jest authorem tohoto ‚poukání’…

  29. Vojta napsal:

    To já ale dobře vím….

    Jde o ten text-appeal přece (Ty hloupá…!).

    • Mirka napsal:

      A než jsem si stačila vanu napustit, stál za okýnkem, Vojtěch. V celé své kráse a vážně mu to slušelo víc, jak kdy jindy. Jenže já ho už nečekala. Já byla už naladěna na jinou svou večerní strunu a nepřeladila mě ani jeho roztomile posmutnělá rozvernost. Vlastně je to škoda, mohli jsme si zvesela zanotovat.

      Přišel mi zastřeným (sexy) hlasem po noci probdělé „Ty hloupá…!“ vyslovit. S intonací, která dokáže měnit význam napsaného slova.

  30. Mirka napsal:

    Právě mi se slovy:

    „Je to blbý, ale život je krásný (alespoň chvíli) pořád si na to nemohu zvyknout,“

    poslal MLV slíbený obrázek s Joycem z Terstu.

    null

  31. Vojta napsal:

    No tak konečně! Vítej Beduíne! (Kurňa!)

    Tímto pozdravuji Terst, aj přilehlé okolí…

    (Asi jsem už vážně a dočista ‚zkřehlej’….)

  32. Vojta napsal:

    No tak… – ‚Solení‘ nedá mi spát…

    Snad alespoň některé Tvé čtenářky si tedy aj pustily to Solení na tej Tubě – alespoň tedy nějak tajně, a teď nepřiznaj to – za zuby drží takový informace… Kdyby tady ale byla dobrá Renny blahé paměti – studenka moje bývalá, starostlivá, věku jaksi již středního, však s ‚hravé oči dětské lásky‘ – tak ta nejenom že by si takovéto ‚solení‘ ‚pustila‘, ta by si hnedle cédéčko to nějaké běžet koupila (sic!)… A pokud ‚tohleto‘ – čirou náhodou – Ty Renny jedna zrovna čteš, pak věz, že posílám Ti virtuální políbení… Vojtěch.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s