Hořící labutě v letu

Snad už se toho obrazu (pane Hrabale) nikdy nezbavím. Vídám je hořící v letu, vídám je, jak dopadají upálené ve své pravdě na hladinu. Voda uhasí ohnivé perutě, pozdě.

Slyším je i, slyším jejich zoufalý křik, ačkoli ve skutečnosti netuším, jak labutě vlastně křičí. Znám je jenom tiché.

Dneska dopadla na mě pekelná (nebo nebeská?) únava.

Když jsem šla kolem „Domu bible“ a viděla skoro už tmou přicházet ke mně tu stařenku s letáčky, odpověděla jsem jí pod lampou, ačkoli její oči byly tak bledé a ačkoli se zdála tak křehká:

„Děkuju, ne.“

I když se zeptala tak skromně, zda-li mi smí nabídnout. Ten letáček byl tak maličký, vyčítám si.

Mohla jsem si ho přece s úsměvem od té, jistě dobré, snažící se (bůhví o co) ženy vzít a za první rohem ho zmuchlaný odhodit do koše.

Jenže to je právě to, co dělat nechci.

Reklamy

35 comments on “Hořící labutě v letu

  1. vidoulsky píše:

    Ty jsi v Houlgate?

  2. vidoulsky píše:

    No tomu nebudeš věřit. Asociace – labuť, swan, Cabourg

  3. Vojta píše:

    Ha!

    Tak na Boha hledání nemusíš snad ani do Houlgate!? Dědka bělovouse na smetišti raděj‘ hledej! Na smetišti dějin –

    Prý tam tančí Cha-Cha-Cha….

    • vidoulsky píše:

      Neznabohu. Uhlídej co se Ti přihodí 6.prosince!

      • Vojta píše:

        6. prosince se mi přihodí akorát tak černý uhlí pro moji černou duši… Ledaže bys mi poslal mandarínku a fíky… Chápu, že mandarínka a fíky jsou drahé (a Cimrman nemá vždycky až tolik peněz), tak by možná postačilo, kdybys přemluvil naši soušku Vedoucí, aby 6. prosince umístila na svůj blog fotografii nějakou (třebas i docela maličkou, ale barevnou) té mandarínky a těch fíků… Djó, to by bylo… To by bylo něco….

  4. Vojta píše:

    Ad asociace: – že se Vám do toho míchám vůbec – mě napadla válka – invaze a zpětným chodem bitva o Anglii… a do moře padající letouny – Spitfiry i bombambardéry… aji Messerschmitty….

  5. Mirka píše:

    Hrabalovy a nechtěně i moje hořící labutě zapaloval (polil je hořlavinou a škrtl) jakýsi Němec u jakéhosi německého jezera, prý. Původně chtěl zapálit žirafu (za to mohl Dalí), ale nedosáhl na ni.

  6. vidoulsky píše:

    No to jo, teď už to chápu i já, klopotný čtenář Swannovy lásky

  7. Vojta píše:

    Ad. ‚souška vedoucí‘:

    Nevím, zdali moje následující poznámka bude ‚nutná‘, nevím ani, zdali Tvoje stránky navštěvuje nějaká taky ‚ta mládež‘, kterou snad by můj “l’art pour l’artový“ epiteton – ‚souška‘ – mohl uvésti v tragický omyl dějinný jakýsi možná….

    Tedy:

    ‚Souška‘ nikterak nesouvisí s množstvím tekutiny v nositelčině těle, ani s přesvědčením!

    ‚Souška‘ je fonetickým derivátem slova ‚soudružka‘ (od ‚soustruh‘), v minulé době začasté absurdně mechanisticky spojovaným s osobami v určitém společenském ‚postavení‘. Viz licenční ‚soudružka Hraběnka‘, ‚soudruzi Imperialisti‘ (v černých Baronech) atd.. S člensvím ve státní straně, či s – výše již zmíněným – ‚přesvědčením‘ oslovovaného souvisí takto ‚souška‘ či ‚soustruh‘ – v určitých potom kontextech – jen velmi volně, pakliže vůbec…. a v tom je ona – (nikterak ovšem originální) – trigonomie mého ‚text-appealového vtípku‘ (založenému na parodii ‚síly zvyku‘ a využití všeobecnější koncepce ‚umění pro umění – l’art pour l’art“). Jak mě – Vojtu – ač nečlena ani tak samozřejmě organizované organizace jako bývalo/býval SSM – někteří vyučující na VŠ (dokonce to byla technická VŠ) oslovovali ‚soustruhu Petříku‘ (nežádal jsem je o to), tak mě dneska děti ve škole běžně oslovují ‚paní učitelko’… – ač vnější pohlavní znaky (ty, pravda, jsou dětským zrakům skryty) svědčí o tom, že jsem stále ještě ‚mužem’…. Ach ta ‚setrvačnost’….

    Tak toto je odhalení jednoho z principů mé ‚literární práce‘; zároveň samo-ssebou, s hlavou svou skloněnou, přiznávám se: „Soudruzi moji drazí! Zmýlil jsem se…! – Můj příspěvek o paní Vedoucí byl fatální chybou… Tímto kaju se!!!“

    Ahoj Mělník!

  8. Vojta píše:

    Hele, hele…

    V – tak já (přes tento víkend) zůstávám v Praze… – takže takovýhle (a podobný) ‚psaníčka-přáníčka‘ (a theorie) jsou spíše jako úder baseballovou sukovicí do palice… (či zpívání v provazech v ‚domě oběšencově‘ zase)….

    Komu jsem šlápl na ‚kuří voko‘ zase….

    A proč jsem literárně už závislej na Vidoulskym z Vidoule zase…?

    Aha? Kdo to ví?

    Ani (legendární dnes již) Zuzanna z Polska nic neví zřejmě….!…. (?))

    Srdce prý je jen prodloužená (nějak) mozku teho funkce… – jsou to chirurgický theorie…..

    Takže, takže….

    Kdy slunce vyjde nad Atlantidou jako Slunce zase…?

    Víš to Ty? A ví to Mr. Vidoule?

    Moje slzy jsou jako měsíčků česneky…, vlastně obráceně…..

    • Mirka píše:

      Atlantida je prý Platónova fikce jen. Nad ní žádné Slunce nikdy nevyšlo a ani vyjít nemůže. Nezbývá tedy, než se vyplakat. Najít vhodnou náruč k tomu. (Moje vhodná není.)

    • vidoulsky píše:

      No jo, česnek, musím ho připsat do seznamu. Za chvíli jedu do Makra – tamť má Atlantis, ráj konzumu. V kruzích, jak Kopčem kroužím mezi regály. Jsem na lovu. Uchvacuji kořist, vkládám ji do kabely z lýčí, přikrývám palmovými listy. Minehava se tváří otráveně. Dělej Milane, nečum na všechno tak dlouho…někde tady recituje Nezval… dnes ještě zapadá slunce nad…Atlantis?… ptá se Donovan. Kruh šelem se zužuje, cítím dech z jejich mord, páchne po razítkách, už si brousí dotazníky….mne nedostanou, hbitě probíhám do úseku masa, ani necítím ten chlad, jen hledám očima…tady to je. Zmrzlou podlahu proráží věž ponorky, poklop se otevírá, jen koutkem oka zahlédnu nápis Nautilus…ježiši, jak je ten PIN…Milane snad jsi ho zase nezapomněl? Lhostejná pokladní se shýbne pro dobrou vodu, napije se, lahev zase položí a sleduje jak se potím, jak přemýšlím….pomoc, hilfe…kde jste vojáci Semjona Buďonného….mám v tom hokej. Kdo je ten dobrej? Kdy je Atlantida?

  9. Vojta píše:

    Prý-Prý… a ‚prejže-rejže‘ asi taky (?)…. A Plutón ten byl asi fiktívní omezeneček nějakej – retardovanej blbeček nějakej… – podle Tebe asi…. ? Ha! Ta Atlantida…, to je naše společná a nevědomá… Ach jo! Ta Atlantida, to je vpravdě to naše ‚kolektívní nevědomí’… Tak! Však se na to zeptej Gustava (Karla) – onehdá mi ‚o tom o všem‘ – ve snech svých zákulisních – velmi tiše (a dojemně!) a velmi seriósně (bez uvozovek) vyprávěl… (ten ‚Mlaďas‘ jeden)….

  10. Vojta píše:

    Tak ten Donovan by asi taky nebyl špatnej…, ale populární Tuba nějak škrvrká – tak to asi způsobili tyhle Amerikánci, by nám Slovákům dobrým z Donovana nazkalenou radost (bourbonem nepitelným)…. – zkalili se asi….

  11. Mirka píše:

    Neškrvrká, leda možná jen u Tebe. Že Ty sis tam zavlekl zase nějakej ten nepatřičnej virus?

  12. Vojta píše:

    Tím že se ‚Amerikánec‘ menuju / můj expert rozlouskne tu-hlen-tu závadu…

    (jak krásná stále jsi, Ty pobuřující, tak pobuřující poézie na ‚u‘)

  13. vidoulsky píše:

    https://www.youtube.com/results?search_query=nautilus&oq=nautilus&gs_l=youtube.3..0l10.1895.7944.0.17166.8.6.0.2.2.0.138.762.0j6.6.0…0.0…1ac.1.11.youtube.XFDNPVjFp2o

    Taky jeden cajdák. Pomni verš …zachránit věci potřebné/ soudek s vínem hloubavým/…

  14. Vojta píše:

    Dobře tak!

    Hrdinné kvarteto reků v abecedním složení Donovan, Mělník, Neckář a Vidoulský zachránilo zde pro dnešní večer bájný Atlantis…

    Pomni však, Lechu, že vyhráli jsme pouhou bitvu…

    Poštívači typu „to jsou jenom takový báchorky, to se asi zdálo vožralýmu Platónovi“ neskládají zbraně a jsou připraveni zaútočit s novou silou kdykoli a – při otevřených dnes všech hranicích – v podstatě odkudkoli…

    Neusínejme tudíž na Vavřínech! (Jinde též ‚Nessun Dorma‘!)

    ‚Varúj‘

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s