Vůbec nevím, co chci psát

Mám jen potřebu se nějak po svém spojit. A tak „Můj deníčku…“

Není mi ani nijak neobvykle smutno. Jak by taky mohlo být! Ani tu nespočívám sama a opuštěná – to už tedy vůbec ne.

Jen nějak nevím…co bych. Možností je bezpočtu, já vím, jsou neomezené. Jenže já jsem nějak omezená. Snad nějakou únavou, ale spíš jen nechutí. Ne tedy, že by mi přestalo chutnat.

Frantovy psíci poštěkávají na svojí zahradě na naše kočky na naší zahradě, jedna slípka začala nepředloženě sedět na vejcích, jakoby nevěděla, že nás čeká předlouhá zima. Zimní čas plyne pomaleji než letní, docela nelogicky, neboť zimní dny jsou tak krátké. A přesto tak zdlouhavé.

André mi přečetl z internetu, že lidé, kterým se zdají sny, kteří svoje sny můžou docela snadno převyprávět, protože si je pamatují, jsou lidé kreativní. Tak to jsem tedy celá já. Já si svoje sny snadno vybavím se všemi detaily, pocity.

Každý večer se těším, co dneska v noci zase bude.

 

Slyším zvuk letadla a ani mě nezajímá, kam to letadlo letí. Ostatně i ten letadlííí zvuk zdá se mi nějaký unylý.

 

Nechce se mi ani číst, natož nějaký pořad sledovat. Stejně nemám televizi.

Já vůbec nevím, co se mi chce.

Reklamy

9 comments on “Vůbec nevím, co chci psát

  1. vidoulsky píše:

    Že Ty jsi listovala v Camusovi?

    • Mirka píše:

      Listovala jsem skoro ve všech. Ráda bych listovala v někom, kdo by mě pohltil. To mi vlastně zřejmě chybí.

      • vidoulsky píše:

        Ááá, tuším rozervané nitro, na to je dobrá Pilcherová! ….Zámožný pozemkový vlastník seznámí se s krásnou, upřímnou, leč chudou zahradnicí……

        • Mirka píše:

          Rozervané nitro? Jako bys mě neznal. Rozervané nitro – to je život! Je to horší – uspávající nuda, jak sychravé vlezlé počasí.

          A to navzdory tomu, že jsem právě oškubala slepici (Martin ji kuchá), po té, co jsem se vrátila z lázně a umělého slunce a že čekám každou chvíli 6 božských dětiček, které tuhle nudu ještě nepoznaly. Tedy tu NUDU, o které někdy mluvila moje máma a já netušila, o čem že to vlastně mluví.

          Ta nuda, co ji mnozí řeší dennodenním civěním na obrazovku.

  2. Desperádo píše:

    Taky mívám sny, které pak ráno umím od začátku do konce převyprávět. To, že scéna z mého snu, kdy se z kopce kutálí obrovská koule plesnivého sýra a okolo ní poletují dámské (jiné snad ani neexistují) kalhotky černé barvy s modrými a bílými proužky, způsobuje posluchačům nekontrolovatelné výbuchy smíchu, je už druhá věc.

    • Mirka píše:

      Desperádo, je ten sýr skutečně plesnivý, není plísňový? Protože v tom případě by sen dostal docela jiný odstín.

      Jinak sýr znamená pomíjivé štěstí. A kalhotky flirt. Pěkně to do sebe zapadá.

      • Desperádo píše:

        Když se nad tím zamyslím, je to obří koule nivy. Jako toho sýra. Má tak dva a půl metru v průměru a kutálí se dolů z kopce. Z mírného kopce zalitého červeným podzimním odpoledním sluncem. A o kousek dál děti pouštějí draky, ovšem jedno z nich má místo draka inkriminované kalhotky. Ty jsou černé, vpředu mají tři vodorovné modré proužky a vzadu dva vodorovné bílé proužky. Když jsem to popisoval dceři, válela se u toho smíchy.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s