Kobyliské rozkoše

Za naší školní jídelnou, která je mimo budovy školy, stojí na úchvatném zarostlém pozemku chátrající bývalá školka, co je v tom divokém porostu sotva vidět. Nádherné místo, které mi bere dech. Žije tam dvacet vykrmených překrásných koček všech barev, se srstí, jakou mívají jen kočky venkovní.

Mladý, hezký, milý a šaramantní šéf školní jídelny je krmí vším, co zbyde. Jaká rozkoš!

Advertisements

16 comments on “Kobyliské rozkoše

  1. vidoulsky napsal:

    No dyť jsem Ti to říkal, že když hladovíš, pak jíš vše, nad čím jsi dříve ohrnovala nos! Ale že budeš ujídat hladovejm kočkám, to jsem fakt nečekal!

    • Mirka napsal:

      André jednou absolvoval s J.Duškem indickou saunu v první řadě. Individualista po svých rodičích nechtěl spát ve společné místnosti a tak se uchýlil někam na půdu, ale zapomněl si sebou vzít vodu. Uprostřed noci ho popadla nezřízená žízeň, samozřejmě, tak vyšel na dvůr hledat nějakou pumpu, jedinou vodu ale našel v misce u psí boudy. A tak ji tomu psovi vypil.

  2. vidoulsky napsal:

    To můj druhdy nejlepší kamarád, M.D., ze zahradnictví za hřištěm Motorletu byl chor a měl jímat v noci moč se kterou se měl následně dostavit k lékaři za účelem rozeznání a odstranění neduhu. Moč jímal do běžné sklenky a po nočním odběru tvrdě usnul. Ráno se probudil velice žízniv, venku bylo ještě šero, natož pak v nízké místnosti, navíc stíněné řadou topolů.
    Nějaká moč ale zbyla, neduh byl úspěšně odstraněn. Chuť si Mirek dodnes živě pamatuje, a to pil i v lihu naloženého hada v daleké Číně.

  3. Vojta napsal:

    Vlastní moč jímají jen kosmonauti – tuláci po hvězdách – neplést s od-pornem!

    Astronauti zase užívají tu moč (svoji) taky, a to v tubě, anebo v tabletě.

    Jak to užívá Vinnetou se svoji Rukou starou to nevím zatím – asi taky dobře…

  4. Vojta napsal:

    Ad Archi-kultura: Příspěvky ‚toho Vojty‘ v zásadě nemám potřebu dále komentovati – jakkoli do-vysvětlovati…

    Jelikož však je (nebo bude) ten Mikuláš s Žertem (o Bartošce nemluvě) prozradím toto:

    Napíšu-li ‚Ruka‘ (třeba) tak myslím ‚taky ruka‘, a kdybych napsal ‚Rýč‘ nebo ‚rýč‘ (třeba), tak to bude ‚taky rýč’…

    Neustálá obviňování z ‚dekadentní abstrakce‘ (aj i jiná!) musím proto – s těžkým srdcem – prozatím odmítnouti… V

  5. Vojta napsal:

    Ale mně je to už jedno…, víte Madame! Eště abych se odvolával na toho ‚z Husy’…
    Obviňují, ne-obviňují… – tak třeba mě obviňují v tym duchu…
    A to je eště horší!

  6. Vojta napsal:

    No tak děkuju… – a pak, že by to Vinnetou nedělal dobře… Cha!

  7. Vojta napsal:

    Tak aby si celou Klauniádu zase nevysvětlil ‚po svým‘:

    Chtěl jsem se původně jen tak ‚kočkovat‘ –
    Blog je trochu taky takový dívadlo veliké – Když se Treplev v Čajce zastřelí, brácha to přežije! No né…

    A tak i zde zuření, urážlivost, stavy ‚hraniční‘, pro blogu Mirčina oživení jako ‚ředitelé ve fabrice‘ střídají se…

    Kdo já jsem – žádnej neví (já sám to nevím).

    Vím jen, že úžas spoluobčanů vždy působily nejvíce ty ‚verše tažený smutným sluncem‘. V

  8. vidoulsky napsal:

    Jaký je Vojta herec, to posoudit nemůžu, píše ale kurva dobře. Takže – uděluji Ti Mocné péro, rozervaný básníče!

    • Mirka napsal:

      Máš pravdu, milý Lechu, a já neznám nikoho, kdo by mu to upíral.

      A pravda je taky, že jeho „dramatické role“ jsou pravdivé až do morku kostí.

  9. Vojta napsal:

    ‚My básnící máme péro běsnící‘ – to jsem ale – sakrblé – někde asi už zaslech, takže na mně vy-zbylo jen to ‚íčko dlouhý‘ tam vrazi(t) kvůlivá jistýmu odlehčení. Citoslovce ‚kurva‘ / to je ‚stará páka’… – stejně mě to ale pořád děsně bere, speciálně když ho/je/ji vidím (toho pocituslovce) – na tento způsob – krásně vytištěn-ý/ýho/é/ou…

  10. Vojta napsal:

    A esli Vy to – Vy Čerchmanti – nemyslíte náhodou upřímně:

    Ztrescu Vás tudíž následujícím dialogem, původně poslaným jen výsostné duši pana J.

    Dialog je možné číst ‚jen tak‘, znalost ‚kontextu‘ (která třeba není) věci neublíží…

    Dialog je potřebí také číst ‚pod jistým úhlem‘ – aby všechna… no… nic….

    *

    V neděli možná pojedu na ten Svárov:

    Dneska jsem mluvil s Andulkou po telefonu:

    V: Tak je ten Mikuláš, já jsem Čert, nesu ti uhlí a rachotím řetězy…

    A: Chi, chi, chi, chi, chi… ale já už chodím do třetí třídy… a ty chodíš?

    V: Kam jako? S nějakou ženskou myslíš?

    A: Myslím jako čert…

    V: No chodím, ale já se u toho ani převlíkat moc nemusím, mám přeci ty oči… hodný, ale ty jsi lepší Anděl…

    A: Ty Vojto, já jim přeci nemůžu povídat, že tě mám ráda….

    Finis

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s