Při příležitosti svatého Valentýna, kterého se mi kdoví proč nedaří ignorovat, vymyslela jsem vzrušující pro Něho dárek. Využila jsem své nově objevené vášně pro selfies a připravila Mu překvapení víc jak odvážné.
Sama v celém domě, doslova řvala jsem smíchy už při realizaci.
Když jsem se pak vrátila, po té, co jsem musela na chvíli opustit dům, usadila jsem se pohodlně, nalila si malý aperitivek, docela výjimečně, takhle časně aperitivně žiju jen v létě a připravila si fotoaparát, abych později ohodnotila svoje valentýnské veledílo.
Zatím jsem upíjela z číše a studovala MAPU OKRESNÍHO HEJTMANSTVÍ ROUDNICKÉHO, kterou jsme v domě kdysi našli po předchozích majitelích a dali si ji zarámovat aniž bychom tušili, jak osudným se hejtmanství roudnické v budoucnu pro nás stane.
Pak sjedu pohledem níž a spatřím je v celé jejich kráse. Koupila jsem si je v jednom předjaří, brzy tomu budou už dvě desetiletí.
Jaro, podzim a zimu je po celé ty dlouhé roky prakticky nesundavám, až na výjimky, kdy jsem nucena měnit pohodlí za vyšší eleganci. Když do nich v prvních chladných dnech podzimu vklouznu, jako by objaly moje chodidla. Mohla bych s nimi ujít světa kraj.
A tak jsem sáhla po tom fotoaparátu a zvěčnila je, věčné.
A samozřejmě taky – když nehoří oheň, kochám se alespoň poleny. Všimla jsem si po zveřejnění snímku nějakejch rušivejch zamotanejch nití. Málem jsem sáhla na monitor, abych je odstranila – tak mi ty nitě překážejí na mém polenovém zátiší.
nite nevidim, ale botky jsou super…
Navíc pořád voní. Zvenku i zevnitř.
Zažily už toho tolik, že kdyby se mi neprotivila muzea, jedno rodinné bych k vůli nim založila.
Už jednou měly namále. To když jsem je naimpregnovala při zabíjačce mocnou vrstvou prasečího sádla a pak je tahala z chřtánu velkého psa.
LOL :D
Zrovna jsem to chtěl napsat taky. Jo a prodávaj včelí vosk na boty, u DrMartense, z mrtvé obuvi udělají krásku.
Myslíš tohle?
http://www.customstyle.cz/pece_o_obuv/dr_martens_wonder_balsam/
Taky tkaničky jim koupím nové.
jo
Na to se nedá jinak odpovedet nez LOL ;-D.Ale líbí se mi to.Tak úspesného,krásného,horoucího a pohodlného Valentýna……..
Myslím, Alenko, že bude hlavně pohodlný, Valentýn.
Co to máte s tím LOL? Jsem původem elektrikář a nakradl jsem si hodně drátů na dlouhé vedení!
Laughing Out Loud (hlasitě se směju).
Ahá, digitální smích! TTJT! (Tak Takhle Je To)
Tatínek Ti zakázal studia?
„Nejdřív se pěkně vyuč a pak si klidně můžeš jít na vejšku!“
LOL :-))))
My používáme norkový olej :-))
Jste velmi zvláštní žena. Ale vkus na boty máte naprosto úchvatnej.
Děkuju, milý von Rammsteine, velice něžně a decentně řečeno. Tedy napsáno.
Já si ale stejně podle svého vyměnila Vaše „Ale“ za svoje „I“.
P.S. A to až ještě uvidíte můj hacafráček, který nosím zbožně už léta, aniž bych znala jeho prapůvod. Našla jsem ho na půdě chalupy, po nějakém záhadném Horalovi.
Vlastně se mi to líbí, když je někdo OPRAVDU SVŮJ, za všech okolností, i když má v sobě něco, co se mi u něj nemusí líbit, ale stojí si zatím i kdyby..
K tomu zvláštní..slovo co se dá vykládat různě.,
Nedávno jsem viděla představení z divadla s p, Duškem, Čtyři dohody.
Před několika lety jsem četla knížku, líbila se mi. Ale tím představením a kontaktem s divákem mně mnohem víc dala.
U jedné z dohod – Nic si neberte osobně, jsem si zapamatovala..
Když vám někdo řekne, že jste debil, neberte si to osobně, pořádně si ho jen prohlédněte a mnohé uvidíte.
Netýká se to vás, ale jeho. Tohle jsem nějak nepobrala, že bych se nebránila..
Ale pokračování..vy se cítíte mizerně, on je v pohodě, pak vás pochválí a nabídne např. nějaký kurz, kde by vám pomohli, jak se chovat a ještě by někdo byl vděčný. Pak by navazoval další a další :). S tím, že by člověk měl to myšlení pěkně napravený a byl by rád, že na to má papíry – certifikáty :))..už jsem byla blíž..proč si to nebrat osobně..
Ale proč to píšu..
Z lidí, které znám osobně, ale i trochu virtuálně, mne Mirka nějak napadla jako první, která tak snad opravdu žije, aniž by se nad tím zamýšlela, nějak extra se o to snažila.
Že je to už v ní.
Čtyři dohody, Anino – „bible“ pro mě.
https://mirka19langerova.wordpress.com/2010/05/03/847331-neberme-si-nic-osobne/#comment-26754
Botky pěkný :)
Myslím, že mnozí jdeme i vědomě často proti sobě, aniž bychom vždy nutně museli..a bereme si svou přirozenost a svobodu.
K leštění bot semo tamo využívám slupky od banánů. Netušil jsem, že to může fungovat – a funguje to.
No ano, Desperádo! Taky jsem o tom kdysi slyšela a nevyzkoušela ještě. Určitě vyzkouším.
Mirko, botky pěkný.
Boty jsou parádní!
Já bych je měla o hodně zničenější.
Sádlo jsem na jedny pohory také dala vydatně a chtěl mi ty boty sníst pes v tramvaji cestou na nádraží, ale něžně.
Banán jsem ještě nezkoušela, ale někdy dám, co mám po ruce, třeba levandulový olej.
Je pravda, že já se, Liško, neschůdným terénům vyhýbám a šetřím tím nejen sebe .
Já už teď radši taky. Ale ne vždy!
Boty na chození mi vždycky vydržely maximálně dva roky. Spíš rok a půl. Každý víkend neschůdným terénem…
Teď mi ty poslední vydržely pět let, už se vezu :)