Smažené kobylky z pohádkové země

Když v komentáři předešlého článku psal M.L.Vidoulský o Paříži za osm hodin, nebyl to údaj tak docela přesný. Za osm hodin s hodinovým obědem na dálnici.

Pokud jsme se ale rozhodli, že obědvat budeme až v Paříži, v naší  milované vietnamsko-thajské restauraci v quartier asiatique Belleville, která byla čtvrtí imigrantů už když se tam narodila Edith Piaf, vyjeli jsme z Kobylis v šest ráno a v jednu po poledni jsme už parkovali ve vůních a cvrkotu oblíbené čtvrti, ve které kamarád z hor, kterého jsme tam jednou vzali se ženou a malou holčičkou zvolal: „Apokalypsa!“

Tam ale, v té restauračce kde nás považují za štamgasty, smažené kobylky ani červy neservírují.

Thajskou kuchyni miluju a často jsem přemýšlela o tom, jestli se i já někdy pustím do nějakého toho hmyzu. Pustila jsem se během svého gurmánského života už do ledasčeho, všechny mořské plody přímo zbožňuju a moc mi v Čechách chybí jejich čerstvost, ale smažené obří kobylky, i když se vlastně podobají krevetám…

Včera se se mnou obrazem spojili „moji chlapci“, jak si nazývám přátele z údolí a jistě cíleně zrovna ve chvíli , kdy si labužnicky pochutnávali na smažených „cvrčkách“, velikosti menšího českého buřta. Hodovali tak, až jim mastnota po bradě tekla a já byla docela ráda, že nevidím každý detail jejich labužnické pochoutky. V Thajsku už bylo šero.

Nicméně, jako bych si pochutnávala i já, tak barvitě mi chutě líčili. O tom, že kobylky se jedí i v Čechách, vím už dávno od dětí, které je chytali na Orlických pastvinách. I ony mi líčili jejich chuť s tím, že v Americe (odkud se od burákových plantáží přestěhovali)  jedli mnohem větší.

Přiznám se, že ani červi, co je přivezl Martin s Lety z Afriky a i děti je při pohádce chroupali jak chřupky, jsem neochutnala a dokonce tajně zbytek v lahvi po nějakém čase hodila slípkám. Prozkoumala jsem je totiž s brýlemi na blízko moc hodně zblízka.

Snad i já, odpůrce zažitých zvyků, i tuhle železnou košili jednou překonám.

 

 

P.S. Do Paříže touhle rychlostí už nedojedeme. Ne že bychom neměli rychlý vůz, ale Francouzi, k mé jisté potěše, rapidně omezili rychlost a hlavně – v pokutách přitvrdili neúnosně. Dokonce i Němci, výrobci rychlých vozů, na jejichž dálnicích je omezení rychlosti nežádoucí, už omezují.

Reklamy

2 comments on “Smažené kobylky z pohádkové země

  1. vidoulsky píše:

    No jak Pantera znám já, tak si myslím že pokuty ho nijak nevzruší, naopak má radost že si pokecá z lidskou bytostí, i když je momentálně navlečena v kožené policejní kombinéze a upocena stíháním. No a výše té pokuty? To myslím nerozlišuje.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s