Setkání

Opřela jsem se o označník zastávky, zády k tramvajovému nástupnímu ostrůvku a nechala Slunce žhnout do vyprahlé po něm tváře. Slunce!

Jen nerada jsem se od toho sloupku odlepila, když tramvaj přistála za mými zády. Otáčela jsem se půlkruhem, nasazujíc si tmavé brýle a stačila ještě spatřit tu ženu, jak z upřeného na mě podhledu prudce vystavila i ona svoji tvář Slunci, aby se vzápětí znovu na mě zadívala. Zadívala tak, že jsem řekla:

„To je slast! Po takové době!

Přikývla a skoro vzdychla: „Máte tak krásné vlasy. Jak to děláte?“

„Nebarvím je a nechávám volně růst,“ odpověděla jsem a snažila se nastoupit do tramvaje. Viděla to a přesto pokračovala:

„Já je barvím, konečky se mi pak lámou a vlasy mi nedorostou…Vy ale máte tak krásný odstín!“

To už jsem vystupovala po schůdkách: „Na shledanou!“

Ještě se na tu ženu podívám a ona…bože!…dojetím zvlhlé oči, s úsměvem, ale smutným: „Tak na shledanou…!

Pak se podívám z okýnka, tramvaj ještě stojí, ta žena se přiblíží až k okýnku pořád s tím dojatým úsměvem. Najednou pozvedne ruku a kyvadlově mi mává.

Úplně z toho zjihnu i já a taky zvednu ruku a taky kyvadlově mávám a taky se usmívám a snad taky tak posmutněle.

Kdyby se v tom davu kolem nás našel někdo jako já, vnímavý pozorovatel lidí, spatřil by dvě zřejmě zamilované ženy, jak se loučí. Na dlouho.

Reklamy

One comment on “Setkání

  1. kaschika napsal:

    Krásný moment…

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s