Divná nálada. Docela zajímavá, ale divná…

V takovém skvostném březnovém dnu, Sluncem prozářeném, a mě se klidně zmocní neklidně úzkostný pocit. Čas mi uběhl, nějak přeskočil z rána na po poledni, aniž bych si všimla.

Ani chvíle na Slunci mě od toho podivného smutku neoprostila.

Divná nálada. Taková ta, jako když někdo odjede a ty najednou zůstaneš…v tichu.

Kdosi zprudka háže lahve do kontejneru a v dálce vyje pes.

10 comments on “Divná nálada. Docela zajímavá, ale divná…

  1. anina píše:

    Hm, taky tak..zajímavě divná, nezdá se mi důvod..je sluníčko.Ale jdu teď za dětmi a tam si připadám užitečná, a hlavně sebe pak už vypouštím, tak převládá sdílení radosti s nimi.

  2. Liška Ryška píše:

    Mirko,
    já takovou náladu chytla včera odpoledne. Cítila jsem se nervózní. Když jsem to řekla před mámou, taky pravila, že jí je divně a bolí ji hlava.
    Tak buď je to nakažlivý :-), anebo to bylo počasím nebo něčím takovým. Přitom bylo pořád jasno, nebyla změna počasí, asi ani tlaku.

    Já si říkala: proč jsem nervózní, teď se přece nic neděje, naopak je klid … vždycky pátrám v sobě, co se děje, čeho je to projev, ale fakt se mi stalo opakovaně, že jsem ho nenašla a vážně to bylo počasím – cítila jsem se neklidně, nervózně až lehce tísnivě, nevěděla, proč, … a najednou se spustil liják a mně se ulevilo a pochopila jsem, že to bylo počasím, že se na něj nevymlouvám.
    Ale včera nevím.

    • Mirka píše:

      Já to, zvrhlice, vyřešila vínem, Liško. Nemám trpělivost čekat na liják.

      Naštěstí jsem ho měla s kým pít. Což ovšem nezaručuje že zítra…

  3. Lška píše:

    Jaká zvrhlice?
    Já pila vermut, ale ne moc, protože jsem rozpoznala, že mi to stejně neuleví – když se cítím stísněně, radši nepiju. Spíš mi trochu ulehčilo, že jsem to mámě řekla (nejsem zvyklá se se vším svěřovat, rodičům určitě ne)…
    A dneska mám víc existenciálně vyhraněný splín. Nebo spíš výkřiky k bohu. Tak se vyvinula včerejší nervozita …? Dneska jsem se musela napít rychle a rychle psát, aby výkřiky vůbec mohly dojít zaznamenání, bez cezury:
    http://liska.blokuje.cz/k-bohu

    Chlast pomáhá k necenzurovaným projevům … otázkou zůstává, jestli neměly raději zůstat skryté.

    Jak se to vyvinulo tobě?

    • Mirka píše:

      (Chlast? Co to je? To neznám. Já znám jen ten inspirativní – ne dnes – nektar bohů, co si ho dopřávám.)

      U mě žádná filosofie, mně se to vyvinulo tak, že se dívám přes iVysílání na pondělní seriály. Jakože z mateřského popudu, když je točil i Aleš.

      Je mi srandovně. Mám ráda Bolka Polívku i všechny herce Dejvického divadla.

      Na zítra myslím radostně. V tuhle chvíli.

      • Mirka píše:

        Je zítra a mně je zatím lhostejně roboticky.

        Provádím úkony a přemýšlím, zda je moudré jít na svoje pravidelné odběry krve zrovna teď.

        Na pracovním stole se vyrojili, na rozdíl ode mě čilí, mravenečkové.

  4. Vojta píše:

    Dobře Ty…, Miuwane!

    Já sedím ve žlutým křesle na Palmovce a piju kafe…

    Vypadám snad jako ‚kafe’…?

    To žádnej neví…

    Ani ta Zuzanna s varšavskýho lycea to neví…

    Dobře tedy Já…!

  5. Vojta píše:

    Ty Milane!

    Literárně za-kočko-vat (si) bysme si (bychom si tedy) snad mohly…!?

    Jako nějaký snad ty psy, event psi, event faktor psí nebo aji i ‚chí‘ (chi-chi cha-cha).

    Vojta

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s