Nejsem blbá, jsem navedená

Už když jsem přicházela k tramvajové zastávce všimla jsem si jak se na mě dívá. Muž mladistvého vzhledu v jakémsi kápěti. Díky podivné symbióze jeho kápěte a mého hacafraku anebo proto snad, že jsem od přirození divoce optimistická, zdálo se mi, že se zalíbením. Nebylo tomu zřejmě tak.

Všechny tramvaje jely mým směrem, nesledovala jsem tedy tu co právě přijížděla pozorně. Myslel jsem na to, jak to všechno skloubím. Opatrovat doma tři nemocné dětičky, odvést Jardelka do školky, Vany do školy, vyzvednout Vany ze školy, odvést ji do sboru, vyzvednout Jardelka ze školky, odvést ho na fotbal, koupit mezitím v A3 sportu míč č.4, vyzvednout Vany se sboru, odvést ji na tanec, vyzvednou Vany z tance a zároveň vyzvednout Jardelka z Admiry, když nejsem tři.

Naštěstí je tu však vždy po mém boku moje celoživotní ztroskotaná láska, se kterou jsme včera předčasně (od tří hodin bolavé ouško Teulinky a dojemný prožitek, který někdy popíšu) na oslavu ukončeného utrpení dětiček vypili láhve skvělého bílého a hodný hodný hodný syn André, který momentálně bydlí u Kati, aby se tu nenakazili, když Kati má zkouškové období a taky musí už brzy odevzdat tu bakalářku, se kterou jste jí tak mile a účinně pomohli, a tak to zvládneme.

Ráno jsem ovšem už (jak já nesnáším být busy) rychlou chůzí spěchala do školky dvakrát, zapomněli jsme bačkůrky, které jsme si včera vzali do sboru. Po třetí jsem tam už neklusala, i když jsem vzala Jardelkovi omylem bačkůrky jiné, holčičí, dlouhé správně, ale přes nárt úzké.

„Nemáte v kapse nůž?“ optala jsem se, klečíc u malého vyděšeného Černouška, dvou správných mužů, co vedli taky svoje chlapečky do školky a před jejichž očima jsem před tím vytáhla z kapsy klíče a chvíli se pokoušela otevřít dveře školky. Únava dělá holt svoje nejen s tváří.

No tak jsem nesledovala pozorně tu tramvaj co byla cvičná a všude to na ní svítilo a když zastavila, přistoupila jsem ke dveřím a snažila se zmáčknout tlačítko na otevírání dveří. Uvědomila jsem si svůj omyl vzápětí a ve stejné chvíli muž prohodil:

„Seš blbá?“

Tramvaj odjela a já hlasem vzorné školačky docela mile sdělila tomu kapucínovi:

„Ne, jsem navedená. Řidič si musí náležitě procvičit i to, jak lidé přistupují ke dveřím a mačkají open door.“

Ten teda koukal!

Reklamy

4 comments on “Nejsem blbá, jsem navedená

  1. avespasseri píše:

    To je ovšem super odpověď!! :-)))))))

  2. alena píše:

    Tak tento výraz znám taky,jinak klobouk dolu ;-)…..

    • Mirka píše:

      Alenko, jsem tak zrychlená, že mi i metro připadá pomalé. Ostatně i schody eskalátoru jsem málem brala po dvou. Tedy málem.

  3. ratka píše:

    U nás se používají obě varianty. Seš blbá nebo navedená? Takže stačí si jen vybrat 🙂 U mě platí víceméně ta první, Jsem velmi roztržitá nevšímavá. a proto potřebuji pořád nějakého upozorňovače na své omyly. To není problém 🙂 To dělá každý rád.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s