(Malé s velkým Č.)
A já, která v skrytu duše to její sebevědomé fuk obdivuju, učím ji, nebohou, aby ji to všechno fuk nebylo.
(Překvapená, nechápající a žasnoucí nad tím, Vaneska, vypráví o své spolužačce, co pláče nad opravenými paní učitelkou písmenky.)
V názvu chybí aneb O mém pokrytectví.
Měla bych Vany podporovat v tom, aby jí to dál všechno bylo fuk fuk fuk – tak , jak jsem to učila i svoje syny, hlavně toho třetího.
Jenže…jenže je tam to jenže…a za to může barva kůže.
Mea culpa.
Pražská Češka 
P.S. Vzhledem k tomu, že jsem svůj noční výlev zřejmě dost odflákla, jak patrno z dialogu na FB, píšu tu o ambicích a stresech školních…
Ne že nechci reagovat. Chci. Ale – bez hlavy a paty – smazala jsem to.
Jak moc ti rozumím. sama o sobě vím, že jsem pokrytec. obdivuji svého nejmenšího bezmezně v jeho přirození moudrosti. A přesto si neodpustím: učil ses? a jaká byla známka?
Díky, Ratko!
Mirko ja to mam se Samuelem stejny. To je proste nekonecny dilema. Chci zaroven aby byl sebevedomy a vyrustal s tim, ze jsou dulezitejsi veci nez nejaky pravopis nebo pocet stranek skolni eseje (stejne si myslim za tady toho na ne nakladaj moc), aby byl proste sam sebou a netrapil se tim ze nekdo neco umi lip, ale spolu s tim v ruce jde touha aby v zivote uspel a to proste bez prace nejde. Porad doufam ze jde najit zdravou balanci mezi upevnovanim sebevedomi ditete a zarovanim vstepovani tech jednoduchych a prostych pravd. Nakonec je to vsechno o lidech Mirko a kdyz ma Vanessa za vzor tebe tak to spatne dopadnout nemuze! 🙂 x
Nemilejší Spoon!
Víš proč jsem si ve svých dvaceti a i později přála mít jen samé syny a žádnou holčičku? Byla jsem přesvědčená, že pro holčičku bych docela určitě nebyla tím správným vzorem a kluci že si nějak poradí.
Dneska, mimo jiné, vím, že holčičky si poradí snáz.
to jsi rekla moc hezky. Ja si do ctyriceti neumela predstavit mic vubec nejake deti, natoz abych si vybirala jestli holcicky nebo kluky a dodnes jsou momenty kdy se zastavim a uzasnu kde se ty dve stvoreni vedle mne vzaly, jak si je zaslouzim a jak je vlastne vychovavam…opravdu to delam????nepropasla jsem neco??? a najit balanci mezi tim udivem uzasem a obdivem a na druhy strane pocitem viny ze clovek nedela dost, nedela dost dobre, nedela nic, dela spatne…atp – to je to pravy umeni. A protoze to my dve vime tak na tom zas tak spatne nebudem co? 😉 x
ja nevim, jestli se tohle da uplne naucit… nekteri jsou od prirody soutezivi a chteji byt nejlepsi ve vsem, pokud je to „patricne“ podporovano rodici, konci to nekdy dost smutne… a nekterym je to proste jedno, at se rodice stavi na hlavu sebevic… (znam, sama jsem typ je mi to jedno, moje mama naopak ambiciozni… nikdy jsme se v tomhle nepochopily).
Já se ve škole stresovala v jednom kuse, myslela jsem, že musím být nejlepší, aniž mě kdo nutil. Ale možné mě nutili, aniž o tom věděli. Už jen svoji pýchou a a pochvalami…atakdále.
To proto jsem svoje děti vedla jinak. Až doteď tedy. Až u černočerné Vany pociťuju potřebu vést ji k tomu, aby byla dobrá. Ne dobrá. Hodně dobrá! Naštěstí se snad nedá vystresovat ani mnou.
Mirko, myslím, že tak úplně černou kůží to nebude..spiš je to o lidském faktoru, jaká je paní učitelka Vanesky a její okolí.
Často jsem poznala, kolika lidem se černoušci a míšenci líbí a naopak je ochraňují.
Vnoučatům říkám, když jim něco jde a baví je to, ať se tedy snaží. Ale nechci, a ani jejich máma, aby žili ve stresu, když se nezadaří. Tak většinou dodám, budeš moje, můj vždycky, i kdybys měla samé pětky. A tak by to i bylo, to vím!
Ale samozřejmě, že si přeju spíše to, aby byli dobrý a nějak v životě obstáli, ale určitě ne za každou cenu.
Tak jak tu ratka napsala, ani já se nezapomenu zeptat na známku apod.a doufám, že snad..a když ne, utěšuju je, že se nic neděje.
Bylo by pro mne daleko nepříjemnější vidět uzlíček nervů z každého neúspěchu..
A bohužel, nejsou všichni lidi stejní a někdy to Vaneska možná pocítí, tak ji přeju aby byla hodně dobrá a i kdyby ne vždy, aby jí to bylo spíš fuk.
A hlavně, aby to vůbec nepocítila..moje vnoučata, už jak to mohli pochopit, vědí, že smát se někomu, že je něčím odlišný je špatné.
Jak napsala na FB Ostrovanka, Anino.
„…kdyz je totiz holcicka cernoska a jeste se bude spatne ucit, bude to mit ve skole jeste tezsi, nez kdyby byla „jen“cernoska a ucila se dobre.“
Tohle jsem měla na mysli.
Vím Mirko, jak jsi to myslela..vím, že se to děje a je to hnusný ! Jen doufám, že už si přece jen víc lidí tohle uvědomuje, ale bohužel, jo vím..;)
Dobře si ještě pamatuji jak i já v mládí, kdy vidět černouška, čl. nedalo se víc podívat..zvědavost..
Už dávno, se to bere tak, že tu jsou jak černoušci, tak Asiati.
Ale je fakt, že pokud něco udělá bílý a to samé cikán, často se to bere rozdílně :(.