Můj milý milovaný deníčku,

už se mi po tobě moc stýskalo. Dnes ráno před osmou zastesklo se mi tolik, že jsem vstala z postele, i když se mi ještě pořád chce spát a i když je to v té mojí postýlce tak sladké. Ale já si řekla, že tě už víc nesmím zanedbávat, že ti musím napsat každý den, i když bych Ti měla svěřit jen jednu jedinou větičku, třeba že: Dneska je zas krásný den a moje zahrádka zarůstá plevelem.

Za tu dobu co jsem Ti nepsala se změnilo hodně a přece vlastně nic. Svět je pro mě pořád stejně krásné místo k žití i když lidé v něm mi připadají pořád stejně tragicky sešněrovaný naočkovanými jim do hlav zákonitostmi, jak se věci mají dít, jakými mají oni sami být a tyhle předsudky o světě jim hned tak nikdo z hlavy nevymýtí. Jen snad blízkost strašidelné věčnosti. Stejně se ale osvobodí, prozří, tedy dospějí ke svému vlastnímu osvobozujícímu nadhledu nejspíš jen někteří. Zbylí se pachtit a trápit starostmi pro nesmyslné nepřestanou snad až do konce.

Takže tohle já ne. Já mám pořád ten svůj nadhled a nemučím se ničím nesmyslným. Pořád mi připadá marnění časem sledovat média a nebo třeba žehlit prádlo či pěstovat anglický trávníček. Zato celý krásný den popíjet chlazené růžové s Kati nebo tančit v africkém rytmu s Lety shledávám smysluplně prožitým dnem. (Omlouvám se všem svým sousedům, trochu ty rytmy zbrzdíme. Vím, jak je ticho s ptačím cvrlikáním božské. Nakonec já ty víkendové sekačky taky musím vydržet.)

 

Začíná další krásný den, je pořád začátek prázdnin, tak proč mě chvílemi svírá melancholie z toho, že i tohle léto skončí? Zahrádka mě už vábí, už tě musím opustit, můj milý deníčku, už si musím připravit svou ranní kávu, pohupovat se v křesle a…

 

P.S. Včera po půlnoci (takhle teď ponocuju) jsem si pustila (protože v letním kině v Karlíně dávali film, který chci i nechci vidět a včera jsem o vidět nechtěla) chilský film a dozvěděla se tam, že v Norsku a Švédsku jedí běžně palačinky se slaninou a s cukrem. Vyzkouším to.

Advertisements

6 comments on “Můj milý milovaný deníčku,

  1. Sedmi napsal:

    tak o tech palacinkach slysim prvne teda :D ale je fakt, ze tam jedi dost divne veci…

    • Mirka napsal:

      „Pannekake med bacon og sukker…nam!“ tvrdí Norové a Norky a já jim věřím. Na obrázcích to vypadá stejně jako včera ve filmu…svůdně.

      P.S. Naše kobyliská kuchyně se stala doslova už světovou.

  2. Mirka napsal:

    No teda!!!

    Až ti zítra, milý deníčku, popíšu, co se děje dneska…život je nádherný, když má člověk kolem sebe nádherné lidi!

  3. anina napsal:

    Mirko, víš myslím si, že ti co se pachtí tím, čím vlastně kolikrát ani třeba nechtějí se pachtí pro jiné, kvůli jiným, co se pachtí jen aby s o nich neřeklo.. Často vůbec ne kvůli sobě, ani pro svou radost..ale konvecemi se nechají vláčet a otravovat.
    Co znám ale z okolí, myslím, že je stále víc lidí, kteří pochopili, že než mít nutně každý měsíc např. umytá okna, když jsou u toho otrávení., je jim líp, když si život něčím zpříjemní, cítí se fajn a umyjí je až další měsíc.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s