Striptýz na meruňce

„Marmeláda došla,“ sděluju rázně zbylým třem, o chleba s máslem a marmeládou, žadonícím vnoučátkům: „Ale když mi pomůžete, uvařím ji.“ Ne že bych to někdy před tím dělala.

 

Vylezla jsem na štafle, v ruce jedinou luxusní součástku, jedinou součástku vůbec, našeho budoucího bazénu, za tisíc korun zakoupenou síťku na utopený hmyz.

 

„Tuhle myslíte?“ natahuju se na jednu z meruněk, stojíc na předposlední žbrdli, tedy příčce, štaflí, v obou rukách pevně svírajíc tyč vzácné síťky. Toho, že mi plážové paero s motivem velblouda (půjčila jsem si ho od Lety, která tu teď není) sjelo z ňader (jak je tohle možný!) jsem si všimla už před tím, ale, rozhlídla jsem se, periférie byla nedělně vylidněná, všichni na svých letních haciendách.

V tom slyším pod sebou pobavené: „Dobrý den!“ a na chodníku můj mladý nový soused, se kterým už se dávno vřele zdravíme, manažér nemanažér. Psala jsem o něm na blogu skepticky, ale on byl předtím jen stydlivý a já unáhlená. Je naopak moc milý, stejně jako jeho žena, která ale tentokrát cudně dělala, že nevidí vůbec nic, natožpak moje obnažené poprsí.  Zato soused se ještě ohlédl a rozjařeně se ještě jednou na mě usmál. Možná nebyli jen na procházce v lesíku, ale i na pivu u Blekotů. Každopádně jsem to ocenila, rozpačitost z jeho strany bych v dané chvíli nesla těžce. Jen jsem zadoufala, že moje poprsí spatřil z toho správného úhlu.

Reklamy

12 comments on “Striptýz na meruňce

  1. vidoulsky napsal:

    No a co ta marmeláda?

  2. vidoulsky napsal:

    To odhalení ňader patrně vypadalo jako ve slavném obraze „Svoboda vede lid na barikády“, zde v tomto případě jako v neméně slavném, ale dosud neexistujícím obraze „Příroda vede lid zpět na stromy“
    Jdu si koupit vodovky, abych se jako první zmocnil tohoto velkého ekologického tématu.

    • Mirka napsal:

      Měl bys raději zakoupit barvy olejové, jinak hrozí, že proud mých slzí obraz rozpustí.

      Naprosto trefné, samozřejmě! Stačí Svobodě přikreslit dlouhé stříbrné ve větru vlající vlasy (Příroda je starší než Svoboda) a místo republikánů se zbraněmi v rukách namalovat čokoládové dětičky s africkými proutěnými koši na meruňky. Jinak ale převládající barva světlá…

      • Mirka napsal:

        I když ty vodovky?! Obraz by se tak mohl proměnit v ještě více mistrovské dílo, abstraktní a vpravdě ekologické.

        „Příroda pláče nad marným snažením“

        To už by pak bylo na ten Louvre zaručeně.

  3. vidoulsky napsal:

    A nedával On do té marmelády pro chuť banán?

      • Mirka napsal:

        Jó, to byly časy.

        • Mirka napsal:

          Bylo to v kraji vyhaslých sopek, v Auvergne. V malebném hotýlku, pensionu spíš. Až na jednoho Němce, co propadl kouzlu kraje a bydlel tam už roky, jsme byli jediní hosté. Skvostná stařena, co nás ubytovala, nám tu lahodnost připravila k snídani. Meruňkovou marmeládu, jak ji sama vytvořila. To ona nám prozradila tajemství její opojné chuti.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s