Puerilismus?

I když mrzne, chodím rozevlátá, já si kabát jen tak nezapnu.

Když se myju u umyvadla, nevyrhnu si rukávy a vždycky mi do toho jednoho nateče.

Atakdále…

Svět je pro mě místem k hraní ne k …..

Jednou jsem si v jednom paneláku tancovala a zpívala, okno dokořán a mužský hlas z paneláku od naproti na mě zakřičel:

„Kdyby si radči to vokno umyla!“

Znáte tu pohádku o lišce a honícím psovi? Tak ta mě pokaždé dojme.

Reklamy

10 comments on “Puerilismus?

  1. kaschika píše:

    Proč?
    Normální radost ze života 🙂
    Není možné, aby všechno, co se kolem Tebe stane, bylo jenom pozitivní a špatné věci se Ti obloukem vyhýbaly, to se neděje nikomu; vždyť už třeba jen nečekaná oprava, bolavý zub … cokoli, zavdávají příčinu k mrzutosti. Došlo mi, v čem u Tebe tkví jádro pudla: Tys to dostala do vínku, Ty ses s tím narodila, s uměním přeměňovat špatnosti na dobra, a ještě u toho vesele tančit.
    To není fér.
    Chci taky! 🙂

    P.S.
    Jako Já bych po mužském hlasu šlehla nějakou urážku, protože by mě jeho postoj trochu mrzel a vytočil.
    Vsadím se, že Ty ses jen usmála a šlo to mimo Tebe, aniž se Tě dotklo jediné písmenko jeho výkřiku.
    Já to vím, že to je ten princip, že to je TO NĚCO. Vypadá to, že to je jen o sebeovládání, ale není, to je něco hlubšího …

    • Mirka píše:

      Nevsázej se, Kasch. Prohrála bys. Dotýkají se mě všechna písmena všech výkřiků. Jen se s nima vždycky po svém nějak srovnám.

      I když mě to vlastně ani nemrzelo a už vůbec ne vytočilo. Ze všeho nejvíc mě to totiž překvapilo. Zřejmě přirozeně předpokládám, že každého nadchnu 🙂

      Urážkou bych ale nešlehla, to je jasný. Sobě bych tím neulevila (nýbrž přitížila) a ještě bych se tím „impotentním vyplešlým tlusťochem v trenýrkách bez špetky všeho toho, co se mi na mužích líbí, včetně empatie“, zašpinila.

      Zpívala jsem si dál, jen nejspíš o něco falešněji.

  2. ratka píše:

    to koukam teda… prave jsem zakapla slzu kvuli umirajici brize. jsem si musela precist co to cizi slovo znamena. detinstvi… starecka senilita. tak tu asi mam. narikam nad brizou a rikam si…kez jsou vsichni stastni.

    • ratka píše:

      a pohadku neznam. o cem je? taky se chci dojmout 🙂

      • Mirka píše:

        Ta pohádka je o opuštěném liščím mláděti (lovečtí psi uhonili jeho liščí maminku – chvíli běžela o život se svým mláďátkem v tlamě, pak ho ukryla, když jí bylo jasné, že neunikne), kterého se ujala osamělá stařenka to liščátko zdomácnělé se spřátelilo se štěnětem loveckého psa a to štěně oddané svému páníčkovi snažilo se vyrůst v dobrého loveckého psa…

    • Mirka píše:

      Sakra. Senilita nějaká? A ještě ke všemu stařecká? No to bych to slovo ve vztahu k sobě nikdy nepoužila.

      Já myslela, že to znamená dětinské chování. Jakože zůstávám věčným dítětem (ani do puberty jsem nedošla)…

      „Kéž jsou všichni šťastní,“ tak to si tedy tedy říkám taky.

      Nad padlou břízou se ale zvrhle raduju…jako že zase dost dřeva. Ale Tys zřejmě zhlídla nějakou pohádku a to bych taky…

Napsat komentář k ratka Zrušit odpověď na komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s