Sobotní zápisek

Zútulnili jsme si každý svůj prostor, za což vděčíme mojí mamince, která nás měla přijet navštívit (nepřijela ale). Na jednu stranu je to respekt z ní, na druhou přání, aby se tu cítila dobře, což vzhledem k našemu způsobu života a jejímu vnímání světa není tak docela jednoduché.

Dnes nás bylo v domě jen sedum (vlastně osm – osmý nebo osmá má šest a půl centimetru), nepočítám-li tedy čtyři návštěvníky. Martinovi afričtí přátelé nám předali čerstvě natrhané buráky z Angoly a s večerem přišli ke kachlovým kamnům Tom s Kubou.

Taky je tu pořád Čampa.

*

Tak takovéhle zápisky si s odstupem času strašně ráda čtu. Stačí totiž takových pár vět a mně se vyjeví minulé se všemi detaily, pocity, vůněmi…a je tu – závrať do minulosti.

Reklamy

35 comments on “Sobotní zápisek

  1. Sedmi píše:

    Tak tomu rozumim, moje a mamincino pojeti sveta se taky dost podstatne lisi…

    • annapos píše:

      Je to jev přirozený.

      • Mirka píše:

        Z mého pohledu je ovšem netolerance matek k jinakosti životních stylů jejich dětí naprosto nepochopitelná.

        Mně by tedy vůbec nenapadlo jakkoli ovlivňovat či hodnotit styl života, který si moji potomci zvolí. Leda že by se mi na můj názor zeptali.

        (Nejen proto, že nevšednost a jinakost mě baví…)

        • annapos píše:

          Nevím jestli odpověď patří mě, nebo Sedmi, pokud mě, bylo to špatně pochopeno, já generační rozdíly toleruji většinou dobře a s pochopením. A že maminka je „Bůh“ a světlo našich životů, panu vonrammsteinu podepíši, mám to ze života, s láskou na ni vzpomínám a nedělávala jsem cokoliv ze strachu před ní, ale jí pro radost.

          • Mirka píše:

            Nebylo to špatně pochopeno 🙂

            Jen takový obecný dovětek ode mě.

            • annapos píše:

              Když si s někým neporozumím napoprvé, vždycky mě potěší když se nakonec shodneme a to jde jen, když spolu lidé komunikují, což je dnes vzácné.

              • Mirka píše:

                Já myslím, že tak, jak lidé mezi sebou komunikují dnes, dlouhá léta nekomunikovali. Možná vlastně ještě nikdy v historii světa.

              • annapos píše:

                Ano, to máte pravdu, několika slovy a formálně jistě, chybí tomu opravdový zájem a sounáležitost. Když se ale najdou tací, co si rozumí, lze se domluvit s téměř, s celým světem a to jistě je unikátní jev, za celou historii lidstva proto, že dříve šel dopis lodí kamsi, měsíce a dnes se mohu s kýmkoliv dohovořit okamžitě a tím se to zjednodušilo, nás to ale nutí, mluvit, nebo psát zkratkovitě a tak vzniknou některá nedorozumění? Velice vás zdraví babča Anna

  2. annapos píše:

    Maminku nemám dávno, ten respekt, gruntování, vaření a pečení před jejím příjezdem a těšení na pochvalu, si pamatuji dodnes, na nikom mě nikdy nezáleželo, na jejím úsudku vždy.

  3. vonrammstein píše:

    Maminky jsou světlem našeho života, jakkoliv pohrdavě shlížejí na způsob našeho žití. Jsou nenahraditelné a nedocenitelné, nelze jim být dostatečně vděčen.

  4. vidoulsky píše:

    No nevím, mne maminka ještě občas pohlavkuje, ale to není to nejhorší, když si jdu přivydělat k důchodu, stále mi připomíná ať si vezmu šálu že je zima, nebo ať si nezapomenu kapesník. Sama chodí nalehko s batůžkem po Lidlech a Kauflandech za zdravou stravou.

    • ratka píše:

      u nás napodobně. Maminka mě pořád zkouší učesat a zpravuje mi límec, a zlobí se když nemám šálu. Sama chodí nalehko s baťužkem sbírat pampelisky a jinou vykukující travu aby ji jedla s podrceny lnenym semenem. A pořád říká jak je stará,a všecko chce vědět… a mojemu synovi chce posílat důchod protože se ji zdá že on má starosti 🙂 a tak si taky dělá starosti. celkově je samá Starost. ale jen z lásky.

  5. Mirka píše:

    Moje maminka nejraději řízky, párky, buřty a všechno to nejméně zdravé. Miluje řídit auto a navíc kouří jako…jako Dán?…říká se to tak?

    S tou šálou to má ale taky. Ostatně i já Andráškovi, když jde hrát v zimně na ulici…

    • ratka píše:

      to je supr… přála bych jí to 🙂

      • Mirka píše:

        Vzhledem k tomu že mamince do devadesátky už mnoho nezbývá, zakazovat jí cokoli by bylo přinejmenším pošetilé…

        • ratka píše:

          ta moje ma devadesat za par mesicu 🙂 Rada experimentuje… a furt ma rozbite PC. A chvali moje spodni pradlo. ze ona nema tak hezke….

          • Mirka píše:

            Mně tuhle maminka přinesla nějaké svoje kalhotky (má jich spoustu, prý by je už neunosila) se slovy: „Nevím jestli Ti budou pasovat,“ a myslela tím, jestli mi náhodou nebudou těsný.

            „Mami já nenosim spodní prádlo,“ a už v té chvíli, kdy jsem to vyslovovala, věděla jsem, že tohle říkat nemám…

            „Jak nenosíš???!!!“

            „No nenosim.“

            „Ty vůbec nenosíš kalhotky? Ani v zimě ne!!!?!

            „Ani v zimě,“ přiznala jsem se a věděla už, co bude následovat.

    • vidoulsky píše:

      Kouří jak fabrika. Pije jak Dán. Nepleť pořekadla jako Iren – kdo jinému jámu kopá až se ucho utrhne. Pořekadlo? Stejně je to zvláštní slovo!

  6. Mirka píše:

    Jedu s elegantní, ve svém černém kabátu a ležérní šálce, maminkou v metru, mladík ji pouští sednout a maminka náhle změní pro ni charakteristický svižný krok v jakési belhání (podobně jako Vidoulský, když zastavil čtyřproudovou silnici, plnou aut, aby, na což měl právo, přešel po zebře na druhou stranu.)

    „Co blbneš, mami?“

    „Mně je to tak trapný, když mě pouštěj…“

  7. vidoulsky píše:

    Jaký náhodný litující čtenář ?!! Zrovna Tobě budu vyprávět, jak jsem zbědovaný, když klopýtám nechutně střízliv do místního restauránu! Zpátky tu dálnici přeskočím, tlačítkem semaforu se nezdržuji, skřípění brzd nevnímám, na nadávky nereaguji.

  8. Mirka píše:

    Jsem si vzpomněla, jaks mi vyprávěl (byls to, myslím, Ty) o tom slepci, co přecházel ulici, auto (nějakej bourák to byl) se před ním úslužně zastavilo a slepec přecházel ťukaje bílou hůlkou do stran, ťuk sem ťuk tam, a když míjel ten bourák, rozpřáhl se železnou hůlkou pořádně a rovnou do čumáku toho vozu. Pokračoval dál, jakoby nic, ťuk sem ťuk tam, zanechávaje za sebou řidiče v šoku, s dírkou v kastli vozu.

  9. Vojta píše:

    Já to mám podobně, jenom jsem o něco ‚sofistikovanější‘, s tou dálnicí. Prostě já jsem takový Tarzan! Já totiž když se večer hodlám přenášet přes dálnici na cestě z papírnictví, tak na to mám takovou liánu…. – takovou úžasně dlouhou a pružnou liánu, jejíž jeden konec fikaně předem umístím nahoru na stožár osvětlení mezi těmi čtyřmi pruhy té inkriminované dálnice, a jejíž druhý konec pak předem a fikaně umistím na nejvyšší věžák přilehlého sídliště (tento druhý konec liány je takto potom omotaný kolem parabolické antény co tam mají na střeše toho věžáku). No, a nakonec potom – na cestě z toho papírnictví – už nezbývá nic, opravdu už nic jiného, než vyjet šestnáct pater, odmotat si liánu z antény, nadechnout se…. – a… nakonec je to opravdu úplně snadné, opravdu….

  10. vidoulsky píše:

    Co to melete přátelé? Co v tom papírnictví chlastáte? Zkvašenou buničinu? Zelený inkoust?

  11. Vojta píše:

    Nevím…, teďkon (na ten příspěvek) jsem si vzal, počkej, nějaká ‚Humorka Psychedelic‘ tady píšou (žádný chymický vzorce však na etiketě nejsou uvedený)…, potom jsem si vzal trochu tej ‚literární licence‘, a vůbec… Vždyť ale já to o sobě pořád dokola tvrdím: Jsem Tarzan! (anebo Mauglí?, sakra, teď už fakt nevím, už se mi to asi pěkně všechno plete, ale asi to nejspíš přeci jen bude ten Tarzan, Tarzan ten – ať máme rým?).

  12. Vojta píše:

    Vlastní lidská matka Maruška mě odkojila, jen co je pravda! Kruh se tím uzavírá! Nejsem Tarzan, dělal jsem si kozy, přátelé čtenáři, nebojte se mě! Jsem Vojta! Nechal jsem se příliš unést vlastní fantazií a taky literaturou a taky tou liánou (na který se přenáším přes dálnici), a podle toho to taky dopadlo….

Napsat komentář k Mirka Zrušit odpověď na komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s