21 257 dnů a nocí

Noci, kterými žiju, bývají všelijaké. Roční období přecházejí bez jasných hranic jedno ve druhé, Měsíc mění svůj svit, svoji tvář a i já.

Spím „pod širou oblohou“, v ložnici, kterou zbožním, prostě ji zbožním. Spím pod oknem, které už nejde zavřít a mně to nevadí. Nehledám na svoje okno do nebe opraváře.

Usínám se všemi rozkošemi, jak jsem je poznala, spím, probouzím se ze snů, na širokém pódiu v poduškách a polštářích z prachového peří. A probouzím se…

Někdy se probudím s vesmírnou úzkostí, jako by něco bylo špatně. Co všechno ale?

Někdy se probudím s zajíkavým až pocitem radosti, jako by se mělo stát něco úžasného a ono se nejspíš i děje. Slunce na modré obloze, ptáci, vzduch provoněný jarem, vdech, dlouhý vdech, výdech, vdech, výdech…

Pocit štětí, jen tak, bez ambicí.

Jsem tu, sama za sebe, jsem středem Země a i Vesmíru snad. Všechny nitky bez výjimky vedou ode mě a vracejí se zase ke mně.

Noci, kterými žiju, bývají všelijaké. Poklidné, divoké, vášnivé, posmutnělé, přemýšlivé, beze snů, snově upocené, měsíčné, hvězdné…pravdivé.

Jen za dne někdy, chvílemi, snažím se, pořád ještě přeci jen, přizpůsobit.

Reklamy

One comment on “21 257 dnů a nocí

  1. Sedmi píše:

    Tam bych taky někdy ráda došla…

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s